Zpětna hlavní stránku.

jdomansky@tiscali.cz

08.12.2013
Zachovalé hrady.
Pokud hledáte skutečně zachovalý hrad, který není jen romantickým zámkem, nebo nově opravenou zříceninou, tak zjistíte, že u nás takových hradů zbylo jen pár. Není u nás ani JEDINÝ hrad, který by se dochoval přímo ze středověku a měl původní podobu - o vybavení hradu ani nemluvě. Je u nás kolem 2000 památek na stará panská sídla, ale zdrcující většina z nich je v zoufalém stavu, rychle se rozpadají a mizí. Blízko mého bydliště je hrad, který ještě před 50 lety stál do výšky prvního patra a dneska je tam poslední střep zdi, valy a jinak nic. I dochované hrady chátrají a mizí. Pernštejn v roce 2005 částečně vyhořel. Před nedávnem na Slovensku zase, příslušníci jisté nejmenované menšiny, o kterých se v naší prolhané euro totalitě nesmí mluvit (myslím samozřejmě c....y), kompletně vypálili hrad Krásna Horka - jediný na Slovensku takto dochovaný. Takže, když přihmouříme obě oči a nebudeme počítat lepší zříceniny jako Landštejn, Rábí, Lipnice, nebo Sovinec, kolik aspoň trochu zachovalých hradů, které si zachovaly bojovný vzhled, u nás je?



Hrad Bezděz Bezděz - založil král Přemysl Otakar II. a po jeho smrti v bitvě na Moravském Poli, tu poručník Ota Braniborský, držel v zajetí nezletilého následníka trůnu, Václava II. Vědecké výzkumy odhalily, že dítě muselo dostat během věznění pořádný záhul, moc se s ním asi nemazlili, trpěl silnou avitaminózou D, psychickými poruchami a do smrti měl podlomené zdraví. Nejspíš ho prostě šoupli do studeného sklepa na samotku. Hrad měl od začátku české jméno, nikdy nebylo poněmčeno, jak bylo dříve zvykem (třeba Osek na Riesenburk, Světlík na Lichtenburk, Klapý na Hasenburg, atd). Proč se poněmčovalo? Je to stejné, jako když si dnešní firma dá anglický název a všichni se v ní horlivě snaží, mluvit lámaně anglicky - stejné to bylo ve středověku s němčinou, když hrady dostávaly německá jména a mluvit německy bylo ohromně in. Bezděz byl v podstatě nedobytný a nepřátel se bát nemusel. Ještě český vojevůdce Albrecht z Valdštejna, chtěl hrad přestavět na barokní pevnost (podobně jako bylo přestavěno Brno, Cheb, nebo Vyšehrad), ale nestihl to. Pak z hradu chvíli byl klášter, který byl po reformách císaře Josefa II. opuštěn - pro většinu hradů opuštění znamenalo smrt, protože je okolní lidi začali rozebírat na stavební kámen (Krašov 50 let po opuštění), někdy dokonce z materiálu hradu, na místě vyrostla celá vesnice (Myšenec u Písku). Ale Bezděz byl na takovém kopčisku, že se tam nikomu nechtělo a tak zůstal relativně zachovaný. Stará fotka ukazuje hradní kopec ještě holý. Hrad Bítov Bítov - původně velkomoravské, později přemyslovské hradisko, zmiňované roku 1046, přestavěné do poloviny 13. století, na raně gotický hrad. Na počátku 20. století hrad vlastnil podnikatel Jiří Haas, který si hrad upravil v romantickém duchu jako soukromé sídlo, včetně soukromé ZOO, sbírky vycpanin a podobně. V Osudech Dobrého Vojáka Švejka, se mluví o jisté psí rase (Švejku, vy jste ukrad psa!), která ale od První Světové války, stačila úplně vyhynout. Na hradě Bítov mají jednoho vycpaného. Na hradě jsem byl.

















Hrad Brtnice Podobně jako hrad Jevišovice, byla i Brtnice postavena za husitských válek, jako náhrada za katolíky zničený hrad Rokštejn (dnes ve zříceninách). Zakladatelé hradu, páni z Valdštejna, zde sídlili až do bitvy na Bílé hoře, po které jim hrad tradičně zkonfiskovali a dostal ho císařův generál, hrabě Collalto. Tihle pak u nás sídlili až do roku 1945, kdy jim pro změnu tradičně zámek konfiskoval stát. Během komunizmu, byl hrad tradičně zdevastován a přes pokusy o záchranu, tradičně chátrá a mění se ve zříceninu. Jsme prostě zemí tradic. Foto převzato od: Letiště Záhoří

















Hrad Buchlov Buchlov - pozdně románský královský hrad, založen okolo roku 1240. Jeho jméno bylo dříve určitě německé, založil ho totiž velký ctitel německé rytířské kultury Václav I. a nejspíš mělo souvislost s bukovými lesy v okolí (Buchen-Bukový). Stojí na vysokém skalnatém kopci, který je vidět na desítky kilometrů daleko. Za pěkného počasí, je z něj dokonce vidět pohůří Alp. Vojenskou hodnotu měl ještě v 17. století, když byl u brány postaven barokní bastion. Už od roku 1848, je veřejně přístupným muzeem. Jeden z majitelů hradu, Jindřich Prakšický ze Zástřizl, byl v roce 1582 zavražděn za nejasných okolností na noční projížďce. Jiný z majitelů hradu, hrabě Leopold Berchtold, na počátku 20. století způsobil vypuknutí 1. Světové války, když jako Rakousko-Uherský ministr zahraničí, zfalšoval zprávu pro císaře, který se na základě ní, rozhodl vyhlásit válku Srbsku. Hrabě Mořic Berchtold, byl zase roku 1779 v Brně pohřben zaživa. Z rakve se ještě dokázal dostat, ale z hrobky už ne, takže byl po čase nalezen u vchodu - překousal si žíly. Na hradě jsem byl. Hrad Český Šternberk Český Šternberk - (Sternberg - Hvězdná Hora) hrad šlechtického rodu Šternberků erbu hvězdy, byl založen na skalnatém ostrohu v roce 1241, jako jeden z nejstarších šlechtických hradů u nás. Po celou dobu svého trvání, od založení až dodnes, je (s malými přestávkami) v rukou jednoho šlechtického rodu, což je na naše poměry neskutečný unikát. V pohádce Arabela, vyhazuje čarodějnice (maskovaná za královnu), z okna hradu křišťálovou kouli, která se na hradní skále rozbije - natáčelo se to právě na Šternberku.









Hrad Dolní Kounice Dolní Kounice. Hrad, založený někdy po roce 1284, byl vybudovaný na obranu místního ženského kláštera Rosa Coeli. V roce 1527 klášter zanikl, dodneška se z něj pod hradem dochovaly rozsáhlé zříceniny, ale hrad trval dál.
Pro veřejnost je hrad otevřen teprve od roku 2007.














Hrad Houska Houska. Raně gotický královský hrad, založil král Přemysl Otakar II. někdy ve 13. století. Původně bylo kolem jádra hradu rozsáhlé pozdně gotické opevnění, ale to bylo s přestavbou hradu na renesanční zámek strženo. Dochovaly se interiéry hradu, s gotickými malbami.








Hrad Jevišovice Jevišovice. Hrad byl založen za husitských válek, někdy po roce 1421, významným rodem pánů z Kunštátu, kteří to nakonec dotáhli až na český královský trůn (Jiří z Poděbrad) a vlastnili hrad až do zániku rodu v roce 1649. Hrad původně stál jinde, ale pobýval tam obávaný loupeživý rytíř Hynek z Kunštátu, zvaný Suchý Čert, proto byl dobyt katolickým správcem Moravy, vévodou Albrechtem Habsburským a úplně rozbořen. Jako náhradu za zničený hrad (dochován v terénních náznacích), byl kousek vedle vybudován dnešní hrad, místně zvaný Starý Zámek. V 17. století ho vlastnil známý obránce Brna před Švédy, Raduit de Souches. Hrad je veřejnosti přístupný, je v něm muzeum. Obrázek převzat od Naše Památky Hrad Kámen Kámen u Pacova. Gotický hrad byl založen na skále, trčící ze země a tento kámen, dal hradu i jméno. Hrad byl přestavěn barokně, je přístupný a z nějakých záhadných důvodů, je v něm muzeum motocyklů. Foto převzato od Ultralight Svátek








Hrad Karlštejn Karlštejn - (Karlstein - Karlův Kámen) byl slavnostně založen v roce 1348 samotným císařem Karlem IV. Na hradě se dochovaly interiéry ze 14. století, zdi vykládané polodrahokamy, pozlacené omítky a více než stovka vzácných obrazů. V 19. století byl hrad bohužel puristicky přestavěn v duchu francouské gotiky, ale většina hradu, naštěstí zůstala původní. Střechy a ochozy které má hrad teď, pocházejí z oné přestavby a jsou nepůvodní. Na hradě v 17. století sídlila šlechtična, která měla jako koníčka zabíjení služek. Ačkoli jich nazabila zdaleka tolik, jako "slavná" Čachtická paní, přeci jen to stačilo na její doživotní uvěznění.

Hrad Kokořín Kokořín - postaven asi v polovině 14. století. Hrady typu bergfrit, byly do poloviny 14. století vůbec nejoblíbenějším hradním typem. I když Kokořín je postaven vlastně naopak, protože hlavní věž by měla být u brány na druhé straně. Stavebníci hradu ale dali přednost tomu, aby věž byla vysunutá proti přístupové cestě, odkud hradu hrozilo největší nebezpečí. Po třicetiteleté válce, se Kokořín dostal mezi "prokleté hrady". Rakouský císař totiž tehdy nařídil většinu hradů úplně zbourat (často přes protesty majitelů) a jiné se zase nesměly opravovat, takže postupně zpustly. Hrad, ležící ve zříceninách, byl na počátku 20. století obnoven rodinou Ptáčků a stal se jejich sídlem. Původní interiéry se nedochovaly, jsou novověké. Hrad Kost Kost - byl vystavěn z kamenných kvádrů v polovině 14. století. Tento způsob stavby byl u nás nezvyklý, hrady se většinou stavěly z lomového zdiva. Navíc byl vystavěn na vysoké skále, takže byl téměř nedobytný. Za pevnost byl považován ještě v polovině 19. století, kdy jej tajně fotila Pruská rozvědka, před plánovaným přepadem Rakouska-Uherska.






Hrad Křivoklát Křivoklát - původně dřevěné hradisko, zmiňované už v roce 1110, bylo postupně přestavěno na raně gotický kamenný hrad. Podle věže v čele, se dá soudit na bergfritový typ. Král Václav I., zde při lovu přišel o oko a málem i o království. To když se proti němu vzbouřila šlechta, vedená jeho synem, pozdějším Přemyslem Otakarem II. Odbojníci vyčítali králi, že si nehledí státních záležitostí a místo toho raději loví v Křivoklátských lesích. Hrad byl postupně doplňován o další budovy, některé budovy i zanikly, protože hrad měl nepříjemný zlozvyk, pravidelně čas od času vyhořet. Interiéry se dochovaly kvůli častým požárům jen vzácně. Hrad Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou - první zmínka o hradu, je z roku 1181, ale šlechtický kamenný hrad bergfritového typu, byl vybudován asi až v polovině 13. století. Počátkem 16. století hrad vlastnil Burjan Ledečský z Říčan. 2. prosince 1509 na hradě došlo k neštěstí, kdy se zřítil palác, pod kterým zahynula jeho manželka, jeho dva synové a jejich nastávající manželky. Palác byl zbourán, nikdo už asi nechtěl zkoušet štěstí podruhé. V roce 1879 vypukl na hradě strašlivý požár, který zuřil několik dní. Hrad byl opraven jen nouzově a část hradu byla ještě v roce 1903 zdemolována, kvůli stavbě železnice.

Hrad Loket Loket - královský románský hrad, byl založen nejspíše na přelomu 12. a 13 století a patří k nejstarším hradům v zemi. Právě zde přepadl král Jan Lucemburský svou ženu, kterou podezříval za spiknutí a odebral jí syna, pozdějšího císaře Karla IV. V 19. století se z hradu stala věznice, dnes luxusní hotel.






Hrad Malenovice Malenovice - hrad byl přestavěn ve 2. polovině 14. století ze starší tvrze markrabětem Janem Jindřichem, což byl bratr samotného Karla IV. Tento pán původně vyženil Rakousko, sňatkem s Markétou Pyskatou, ale ta mu jednou postavila kufry přede dveře, kvůli jeho údajné impotenci a vyhodila ho. Jan Jindřich dostal od svého bratra Moravu, vykupoval, stavěl a přestavoval hrady a podporoval bratrovu politiku. Malenovice jsou typickým hradem karlovské doby - postavený na naprosto šíleném místě, bez náznaku snahy o boční palbu. Hrad stojí ve svahu kopce Tlustá Hora, těsně pod jeho vrcholem a obléhatelé měli z hřebenu kopce hrad jako na dlani. V pozdní gotice to řešili stavbou předsunuté bašty. Hrad patří k typu s plášťovou zdí, na Moravě vůbec nejoblíbenější. Obvod hradu je chráněn hradbou a stavby hradu včetně střech, jsou nižší a jsou za touto hradbou ukryté. Na první pohled takový hrad vypadá pevně, ale obránci na ochozech nemají možnost střílet k patě hradeb, mohou nanejvýš naslepo házet kameny, takže protivník může hradby v klidu podkopávat. Hrad v poslední době ze svahu částečně klouže a praskají mu zdi, takže musel být stažen ocelovými lany. Na hradě jsem byl.






Hrad Nové Hrady Nové Hrady. Založen nejspíš Vítkovci, kolem poloviny 13. století. Původně měl velkou kulatou věž, ale 26.6.1573 do hradu praštil blesk a následný požár přivedl k výbuchu střelný prach. 15.9. 1590 se hrad sesypal po silném zemětřesení a hrozilo mu zboření. Po stavovském povstání, byl hrad obležen a dobyt císařským vojskem a císař ho 6.2.1620 daroval svému generálu, jménem Karel Bonaventura Buquoy. Ten si ho dlouho neužil, protože padl 10.7.1621, během obléhání pevnosti Nové Zámky na jihozápadním Slovensku. Toho dne chtěli císařští vojáci sklidit pšenici z okolních polí a ochranu žencům zajišťoval Buquoy pomocí 1200 jezdců a 300 pěšáků. Z pevnosti proti nim vyrazil oddíl asi 1200 jezdců vedených Štefanem Horváthem a císařští vojáci byli rozprášeni. Samotný generál padl do zajetí. V jednom okamžiku se zdálo, že by císařští vojáci s pomocí posil z tábora mohli získat na bojišti znovu převahu a zajatce osvobodit. Proto ho dva hajduci, kteří ho střežili, zabili. zdroj:Wikipedie. V roce 1650 opět udeřil blesk, do jedné věže nad bránou, plné střelného prachu, ale tentokrát k němu požár nepronikl. Během 2. Světové války, sloužil příbuzný majitelů hradu, Johann Ulrich Buquoy, na bitevním křižníku Sharnhorst. Křižník i Buquoy šli ke dnu u Severního Mysu, po utkání s britskou bitevní lodí Duke of York. Z toho logicky vyplývá, že se přidali k němcům, takže po válce jim byl majetek zkonfiskován a majitel hradu Karel Jiří Buquoy, byl v roce 1948 odsouzen ke 12 letům vězení, kde také roku 1952 zemřel. Hrad je dnes muzeem a je přístupný. Hrad Pernštejn Pernštejn - (Barenstein - Medvědí Kámen) šlechtický, raně gotický hrad, nejmocnějšího moravského rodu Pernštejnů, erbu zubří hlavy, byl založen kolem poloviny 13 století. Jednoduchý ostrožný bergfrit se postupně rozrůstal, byl upravován renesančně i barokně, ale v jádru zůstal dodnes hlavně pozdně gotický. V 19. století plánovaná romantická přestavba hradu, se z finančních důvodů naštěstí neuskutečnila. Při stavbě hradu, bylo použito velké množství mramoru, kvůli kterému se Pernštejnu také přezdívá Mramorový hrad. Před nedávnem částečně vyhořel. Na hradě jsem byl. Foto Jan Kouba.

















Hrad Pirkenštejn Pirkenštejn, původně Rataje - gotický hrad typu bergfrit, v čele hradu stojí věž, která kryje obytný palác vzadu. Hrad unikl zničení díky přestavbě na faru. V současnosti je neobsazený a chátrá. Právě sem zasadilo pražské vývojářské studio Warhorse, svou nově vyvíjenou husitskou hru pro PC, Kingdom Come:Deliverance












Hrad Roštejn Roštejn - (Rosenstein - Růžový Kámen) založen mocným rodem Rožmberků erbu růže. V čele hradu na skále, stojí unikátní bergfrit, který je nepravidelně sedmiboký. Rožmberkové evidentně zaměstnávali stavitele, kteří měli rádi hranaté věci - jejich hrad Příběnice měl taky hranatou věž, dokonce osmibokou. Hrad patří k těm nemnoha vzácně dochovaným a je škoda, že je tak málo známý. Hustý les kolem hradu, by byl ve středověku nemyslitelný. V okolí hradu nesměl růst ani keříček, jinak by útočník prostě zapálil vegetaci na hradním kopci a obránci by se uškvařili. To je ostatně jeden z důvodů, proč katastrofálně vyhořel hrad Krásna Horka na Slovensku - šílení ekologičtí aktivisté nedovolili vysekat náletové dřeviny na hradním kopci, takže oheň, zapálený c.káňaty pod hradem, měl volnou cestu až na hradní střechy. Na hradě Roštejn jsem byl.


Hrad Rožmberk Rožmberk - (Rosenberg - Růžová Hora) hrad založen po roce 1230, kdy nastoupil na trůn král Václav I. a rozdal šlechtě málo osídlená území na hranicích státu a dovolil šlechtě i věc dříve neslýchanou, aby si stavěla vlastní soukromé hrady. Dříve byla stavba hradu výhradním právem (regálem) panovníka. Jistému Vítkovi z Prčice daroval celé Jižní Čechy, které byly díky neúrodné podzolové půdě téměř liduprázdné. Vítkovci se přejmenovali podle poslední módy na Rosenbergy a postavili si rodový hrad, kterého jméno se časem zkomolilo na Rožmberk. Původní raně gotický hrad roku 1522 vyhořel a kromě kulaté věže, je dnes zcela zničen. Současná stavba pochází až ze 14. století. Během Druhé Světové války, je zdokumentovaný případ zjevení strašidla na vrcholku věže, kam nebyl žádný přístup. Strašidlo vyděsilo příslušníky nacistické mládežnické orgnanizace, která tu měla letní tábor. Případ vyšetřovalo i gestapo, ale nic nezjistilo.
Hrad Rychmburk Rychmburk (asi Reichenburg - říšský, nebo bohatý hrad) založil ve 14. století pán, který měl jméno jako z pornofilmu - Tas z Mrdic. To není nic vulgárního, tak se skutečně jmenoval (asi), takže se není co divit, že se radši začal podepisovat von Reichenburg, vono to vašnosti zní tak nějak vznešenějc. V současnosti je na hradě ústav pro duševně choré, ale hrad je částečně přístupný, jen na věž se nedostanete.







Hrad Strakonice Strakonice - pozdně románský vodní hrad, je nejspíše vůbec nejstarším šlechtickým hradem u nás. Je možné, že začal být stavěn už koncem 12. století. Jeho majitelé, mocný rod Bavorů, nějak obešli výhradní právo panovníka na stavbu hradů. Svůj hrad spojili s komendou řádu Johanitů. Právě ze Strakonic vyjelo vojsko 2000 jezdců, aby pobilo 400 husitů, vedených Janem Žižkou. Dostihlo je u Sudoměře, ale věci neproběhly úplně podle jejich plánu.







Hrad Švihov Švihov - vodní hrad, stojící na umělém ostrově, byl koncem 15. století velkolepě přestavěn a opevněn. Šlechtic Půta Švihovský z Rýzmberka opravdu na svých hradech nešetřil a aby na to měl, podnikal jak se dalo. I do hradního příkopu Švihova, nechal nasadit ryby na prodej. Hrad měl nejenže systém obrany pomocí palných zbraní, ale také vodní dílo, které mohlo zatopit okolí hradu, což by se jistě obléhatelům moc nelíbilo. V polovině 17. století císař nařídil hrad zbořit. Majitelé marně prosili o udělení výjimky. Nakonec na to vyzráli, zbořili jen polovinu hradu a císaři poslali účet. A protože císařové platí účty neradi, část hradu stále stojí.
Na hradě se natáčela slavná pohádka Tři oříšky pro Popelku. V hradní kapli se dochovala malba hradu, díky které dneska přesně víme, jak hrad kdysi vypadal.
Hrad Veveří Veveří - pozdně románský královský hrad, který sloužil králům jako pevné vězení a mučírna. Prý právě tady nechal král Přemysl Otakar II. pro údajnou zradu umučit k smrti Beneše ze Cvilína, bratra Miloty z Dědic, který později velel zálohám v bitvě na Moravském Poli. Milota z Dědic se pak až do smrti podepisoval jako Milota, bratr kdysi Beneše. Významný hrad ve svých zdech hostil významné hosty, milionáře, i hlavy korunované. Jeho majitelem byl například i Gustav Vasa, z rodu švédských králů. Hrad navštívil i president Masaryk, třikrát na něm byl mladý Winston Churchill. Během budování komunizmu, byly interiéry hradu totálně zničeny. Na hradě jsem byl. Foto převzato od prygl.net







Hrad Vysoký Chlumec Vysoký Chlumec - první zmínka o panském sídle je z roku 1235, o jeho podobě nevíme nic. Současná stavba na vrcholku kopce, vysokého 532 m.n.m., je typickým hradem ze druhé poloviny 14. století, včetně nezbytných dvou paláců proti sobě. Dvoupalácové hrady se staly módou, kdo neměl dva paláce, ten nebyl in. V roce 1652 se zřítila část zadního paláce, jak je dodneška vidět. Ke hradu příslušelo neobvykle rozsáhlé panství. Jeden z majitelů hradu v 18. století, Ferdinand Filip z Lobkowicz, žil trvale v cizině a přenechával veškerou vládu nad poddanými úředníkům. Úředníci zneužívali své moci takovým způsobem, že se poddaní vzbouřili. Rakouská vláda, která jinak vzpoury poddaných bez milosti potlačovala, tentokrát dala poddaným za pravdu a panství svěřila administrátorovi. Hrad není přístupný.





Hrad Zvíkov Zvíkov - pozdně románský hrad, založený nejspíš počátkem 13. století, patří k nejstarším u nás. Ze všech stran ho chránily strmé, 40 metrů vysoké skalní stěny a pod ním v údolí tekla ještě řeka. Jediný přístup byl po úzkém skalním krčku. I současná armáda by měla potíže s jeho dobýváním, ve středověku byl prakticky nedobytný. Na počátku 14. století, za bezvládí po vymření Přemyslovců, byl správcem Zvíkova rod Bavorů ze Strakonic. Tento rod se postavil proti králi Rudolfu Habsburskému a ten na oplátku oblehl Bavora ve městě Horažďovicích. Když už se zdálo, že město padne, král zemřel. Obléhání mělo správně skončit, jenže králův straník, vychytralý pán z Rožmberka, chtěl dostat Zvíkov. A tak zatajil královu smrt a vymyslel na Bavora lest. Když Bavor přišel do tábora obléhatelů vyjednávat o míru, ukázali mu mrtvolu krále, sedící ve tmavém stanu na židli, jako by byl živý. Bavor byl tak vyděšen panovníkovým pohledem, že Zvíkov Rožmberkovi vydal. V roce 1751 hrad vyhořel a ležel ve zříceninách až do roku 1880, kdy byl rekonstruován.




Obrázky hradů nejsou moje. V případě dotčení autorských práv, příslušný obrázek odstraním a nahradím jiným. Odkazy u obrázků vedou na oficiální stránky hradů, pokud byly dostupné.

Valid HTML 4.01 Transitional