17.08.2015 Zpět na hlavní stránku.
Hrady Bohuslavice a Lukov.
Hrad Lukov byl založen v románském slohu někdy na začátku 13. století. Je to jeden z vůbec nejstarších moravských hradů. První písemná zmínka je z roku 1219. Stavěla ho nejspíš stejná huť z kláštera Velehrad, která později postavila hrad Buchlov. Byl silně přestavován a dnes se z původního hradu téměř nic nedochovalo. Bohužel to samé se stalo i s gotickým hradem, který byl v podstatě postupně zbourán a změněn k nepoznání. Hrad se dochoval až do 30-leté války a stal se základnou švédských vojsk, kterým pomáhali vzbouření Valaši. Bohužel či bohudík (podle vašeho přesvědčení), švédové byli nuceni odejít, Valaši byli poraženi a hrad byl odcházejícími švédy demolován. Opraven a používán snad ještě částečně byl, ale koncem 18. století byl opuštěn úplně. Zříceniny byly postupně rozebírány a dokonce prodávány jako stavební materiál, díky čemu stačila dodneška většina hradu zmizet a zbytek je v dezolátním stavu. Zbytky jsou postupně konzervovány, aby nám z něj zůstalo aspoň něco. V zámku Lešná je údajně starý obraz hradu, ale v zámku je stejně zákaz fotit a google zklamal, nenašel to. Musíme vzít zavděk hypotetickým vyobrazením hradu, kreslil P. Šimeček..
Hrad Lukov.
Zbytky hradu Bohuslavice.
První písemná zmínka o hradě je z roku 1408, poslední je z roku 1446. Hrad nejspíš neměl šanci přežít válečné události roku 1468, kdy nás napadl uherský král Matyáš Korvín a s velkou podporou papeže a katolických šlechticů dobyl Moravu i Slezsko, takže našemu králi Jiřímu z Poděbrad, zůstaly jen Čechy. Hrad byl založen pod vrcholem kopce na terénní hraně, v silně nevýhodné poloze. Z kopce nad hradem, měl obléhatel bok hradu jako na dlani. Proč se to nestavělo líp? Kdysi, když měl král moc nad celou zemí a měl výlučné právo na stavbu hradů, tak se hrady mohly stavět ve výhodných polohách (Buchlov, Bezděz). Taky se starší hrady ze 13. století, v bojích osvědčily podstatně líp, než ty pozdější. Jenže pak přišel král Václav I. který šlechtě rozdal velká území, často včetně rozestavěných královských hradů a dovolil šlechtě stavbu vlastních hradů, i když teoreticky král stavbu musel povolit, často se to porušovalo. Šlechta si rozdělila zem a hrady začaly růst jako houby po dešti. A když si šlechtic chtěl postavit hrad, byl najednou omezen velikostí svého panství. Nemohl stavět kde se mu zlíbilo, jako kdysi král. Pokud na jeho panství nebylo vhodné místo (jako třeba hrad Sloup), musel vzít zavděk tím, co se nabízelo. Tak začaly vznikat hrady v nevýhodných polohách, které byly bohužel během různých válek rychle dobývány. I když nevýhodná poloha hradu pod kopcem, byla mnohdy použita i králem, viz Veveří, Lukov, později Karlštejn. Bylo by zajímavé se zeptat těch lidí, jak to tehdy bylo, kdo o založení hradu rozhodl a proč zrovna tam. Ale to je dneska nemožné.
Odkazy jinam:
Lukov oficial stránky
Ansa, kolegové turisti, co už byli všude, kam se já teprve chystám.
Ansa, kolegové turisti, co už byli všude, kam se já teprve chystám reloaded.
bohuslavicke-strane
Zámek a ZOO Lešná.