28.07.2020 Zpět na hlavní stránku.
Po návštěvě zámku Brtnice, to chvíli vypadalo na pořádnou bouřku. Někde v dálce se hřmělo, vítr fučel v korunách stromů, pršelo, na turistiku nic moc počasí. Mám odjet hned, nebo mám ještě zajet na hrad Rokštejn? Slyšel jsem o cestě na hrad hotové pověsti. Že se tam jde pěšky údolím Brtnice osm kilometrů a podobně. To je i na zdatného turistu pořádná štreka a jít to v dešti a v sandálech přes nějakou divočinu? Ae přece jen se mi ještě nechtělo odjíždět, cesta sem byla dlouhá a chci si ještě něco užít. Zajedu tam a posoudím situaci na místě. Tak, vážení přátelé, pověsti pěkně kecaly. Málokdy se povede tak bezproblémový přístup na hrad. Zajel jsem do vesnice Panská Lhota, projel kolem rybníka, šoupnul to na konec vesničky, kde byla cedule s šipkou doleva, "KE HRADU." Pak jsem šel pěšky asi dva kilometry po krásné rovné asfaltové cyklostezce, která vedla přímo ke zřícenině. Pokud jdete ke hradu z druhé strany, z vesnice Přímělkov, postup je stejný, asfaltka jako mlat, příroda kolem, pohoda.
Ta stodola na obzoru, tam působí jako pěst na oko. Někdo měl neodbytné nutkání postavit si american style, aby byl maximálně in. Ten barák se tam stylově nehodí, vyloženě hyzdí krajinu, ale hlavně hyzdí výhled ze středověkého hradu. Naprosto netvrdím, že to, v čem bydlím já je vrchol krásy a elegance. Ale když už měl stavebník peníze, nemohl tu barabiznu postavit někde jinde? Nebo aspoň ve stylu, který nepůsobí jako porno-plakát v kostele? Tady vidíte, jak končí snaha být cool, když vám schází vkus.
Procházím kolem zadní části hradu. Tedy, jak tak koukám, žádné orlí hnízdo to nebylo. Ten kopeček je celkem nevysoký.
Zříceniny čtverhranné věže v obvodové hradbě. Podle všeho v ní stále probíhá archeologický výzkum spojený s výkopy. Na hradě působil archeolog Měřínský, který před nedávnem zemřel (9.9.2016), na hradě má pamětní desku.
Pohled z cesty na jádro hradu.
Pohled z cesty na dolní palác.
Pohled na široké čelo hradu. Před čelem hradu stojí soukromý dům, vrata byla sice dokořán, ale riziko že mě někdo přijde vyrazit, mi přišlo vysoké.
Pohled na jádro hradu. To byl kdysi celý původní hrad. Na nevysoké skalce stával palác, věž a to celé bylo obtočené hradbou.
Ale když hrad koupil markrabí Jan Jindřich, nechal kromě věže zbořit VŠECHNO. A na starém místě nařídil vystavět hrad úplně nový, který často ani nesledoval původní základy.
Pohled do paláce horního hradu. Ten mohutný oblouk dole, to není brána, jak by si někdo mohl myslet, ale vynášecí klenba, na které v horních patrech stála příčka. Stejné řešení jsem viděl i na Frejštejně. Že ho tu nemám? No, nemám tu každý hrad, na kterém jsem byl.
Vlevo vidíme konzervovaný zbytek okna, uprostřed mohutné okno, mezi nimi zbytek konzervované příčky. Stropy byly ploché, dřevěné, zachovaly se nám po nich kapsy ve zdech. Ve druhém patře je zachovalý otvor bývalého krbu, kolem něj ještě zbytky původních omítek. Nečekal bych, že najdeme omítky u hradu, který chátral od konce 15. století. Takový stupeň zachovalosti, je většinou obvyklý u hradů opuštěných v 17. nebo 18. století.
Detail na krb, vidím tam i jednu zachovalou konzolku a nad ní cihelnou vyzdívku.
Vnitřní část paláce, s dalším krbem ve 2. patře.
Detail krbu, včetně obou zachovalých konzolí.
Interiér horního paláce, směrem ke hlavní věži. V prvním patře vidíme portál vedoucí někam nad svah. Vedle něj je malé okénko. Ve druhém patře je vlevo portálek a to vpravo je asi okno se sedátky v síle zdi. Ale kam by oba ty portály vedly, když vedou nad skalní sráz? Aha, asi hradní prévety.
To samé z opačné strany. Jo, to asi opravdu mohly být prévety.
Sanktuárium bývalé hradní kaple.
Pohled z horního nádvoří, na horní palác. Vpravo hlavní věž.
To samé, trochu víc doprava a nastojato, aby byla vidět věž.
Střílnovité okénko věže.
Čelo dolního paláce, z věže.
Čelo dolního paláce, interiér. Okno v čele mě mate. Je výš, než úroveň kapes stropu. Snad novodobá konzervace?
Detail. Co dělá krakorec v interiéru? I se zbytkem zídky nad ním. Vedle by měl být ještě druhý, ale asi zanikl spolu se zdí? Mezi krakorci by mělo něco být, třeba otvor komína, ale nic tam nevidím. Podle zdrojů z netu byl ten krb rohový, tím by se to vysvětlilo. Vedle krakorce je schránka, snad i se zbytkem dřevěné příčky.
Nádvorní zeď paláce, uprostřed jsou v přízemí i v prvním patře portálky, dole segmentový, nahoře hrotitý.
V přízemí jsou úzká okénka s vylámaným ostěním, v prvním a druhém patře široká okna, ovšem dost nepravidelných rozměrů a výšek. Okna byla ovšem konzervovaná, takže původní vzhled je vlastně neznámý.
Dolní palác, interiér, plochostropý, tři zachovalá podlaží, čtvrté podlaží zaniklo. Podle malé tloušťky zdí soudím, že bylo jen obranné.
Dvě příčky uvnitř paláce už zanikly, na starém vyobrazení zřícenin ještě byly vidět. Se zdmi byly spojeny pomocí šmorcování, které se dodneška zachovalo.
Dvě příčky uvnitř paláce na starém vyobrazení zřícenin z 18. století. Převzato ze stránek castles.cz, na zdroj odkazuji.
Pohled na jádro hradu. Založen byl na nevysoké skalce v údolí, obklopeném blízkými a podstatně vyššími kopci. Pro obranu je taková poloha krajně nevýhodná, ale hodně používaná. Podobně byly položeny i hrady Moravský Šternberk, nebo Sovinec.
To samé z opačné strany, tady se nad skálou zachovalo více.
Hrad z místní louky, docela pěkná krajina.
Zříceniny z cesty na Přímělkov, vede tudy hodně používaná cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs.
Celkový pohled na zříceninu.
Vylezl jsem na věž a dělám panoráma. Pohled do kraje přes horní palác.
Chaloupky před hradem.
Pohled na složitější objekt, asi věž, ve které stále probíhá archeo průzkum.
Dole vidíme základy hospodářských budov, přiložených k obvodové hradbě. Kopec, který se tyčí nad zadní částí hradu, podstatně převyšuje i hradní věž. Z toho kopce měli obléhatelé celý hrad jako na dlani. Proč měli zapotřebí stavět hrad na tak nevýhodném místě? Hrad si postavil šlechtic a jeho panství bylo nejspíš malé, pokud vím, měl jen tři vesnice. Nemohl si moc vybírat, kde na svém malém panství hrad postaví. Markrabí mohl hrad přeložit a postavit jinde, ale v jeho době už se nevýhodné polohy hradů pod vyšším kopcem, staly skoro pravidlem, viz třeba Malenovice, nebo Střílky.
Hrad postavený pod kopcem.
Lužní louky v okolí hradu.
Panorama dokončeno.
Model hradu Rokštejn, autor modelu: František Nevoral, sestavil:Lesy, převzato ze stránek papirove-modely.cz
Pokud si chcete postavit vlastní papírový model hradu, je ke stažení ve formátu PDF, na stránkách papermanie.cz.
klub-augusta-sedlacka.cz