31.12.2014 Zpět na hlavní stránku.
Rakouské Alpy, Semmering, Stuhleck.
29.12.2014 jsem si udělal lyžařský výlet do rakouských Alp, do proslaveného střediska Semmering.
Ráno po příjezdu, v Rakousku na parkovišti. Vypadalo to nadějně, parkování zadarmo, slunce svítilo, má očekávání byla velká. Po cestě mě potěšila vyhlídka na hrad Klamm, (fotku nemám, na dálnici nešlo fotit) který se hluboko pod dálnicí vypínal na vysoké skále a na druhé straně byl zase velký barokní kostel. Ani jsem nevěděl, kam se dívat dřív. Jméno Klamm se ale docela plete s jiným hradem Klamm.
Tyhle kopce vypadají strmě, ale to ještě nic není proti skutečným Alpám, kolem kterých jsem jel jednou v létě cestou do Itálie. To byly skály, že se člověk v údolí musel zaklonit, aby viděl oblohu.
Přibližně uprostřed snímku vykukuje věž kostela, kolem kterého jsem se na úplný konec, vracel pěšky ze sjezdovky na parkoviště (sjezdovky jsou po levé ruce).
Z téhle strany jsme přijeli. Bez navigace je docela problém, zorientovat se na místních mimoúrovňových křižovatkách.
Pohled na lyžařský areál. Bohužel to mělo vadu. Lanovka jela napřed nahoru a pak zase dolů. Prostě mezi parkovištěm a dolním koncem sjezdovky byl pahorek, který je odděloval asi půlkilometrovou mezerou. Jo jo, tam někde v dáli, kam se lanovka sklání do údolí, je teprve dolní okraj sjezdovky. Takže na zpáteční cestě, jste museli vlézt na sedačkovou lanovku z opačné strany a nechat se dovézt zpět na parkoviště. Já jsem se na to vykašlal a vrátil jsem se pěšky po silnici. Od dolního okraje sjezdovky jdete prostě dolů po silnici a u kostelíku zahnete doprava. Zabloudit nelze.
Lyžování mě těžce zklamalo. Že bylo hnusné počasí, dobrá. Ale navíc to stálo 2x tolik co u nás, byly tam neskutečné fronty, sjezdovky byly plné lidí, zledovatělé a do značné míry o ničem. Když to srovnám se slovenskou Oščadnicou, tak Oščadnica v kvalitě lyžování vyhrává na celé čáře.
Výstupní stanice sedačkové lanovky. Ten pes je asi místní maskot. Sedačky měly sklopné kryty z plexiskla, aspoň na člověka tak nefoukalo. Lanovka jezdila velmi pomalu a než člověk udělal kolečko, byla hodina pryč. Navíc často zastavovala. Když naše sedačka poprvé zastavila přímo nad zamrzlou vodní nádrží a začala se nepříjemně houpat, nebylo mi dobře po těle.
Od horní stanice, pokračovala nahoru další sedačková lanovka. Všude jsou davy lidí a příšerná zima. Počasí se kazí, vítr zesiluje a začínám toho mít celkem plné zuby.
Nemám při lyžování rád taková bludiště. Jsou i tací, kteří to berou jako výzvu, ale já se bohužel snadno ztratím. Takže jsem omylem vlezl na červenou sjezdovku 11. To je ta úplně nahoře. U nás by byla označená jako černá. Byla úzká, strmá a zledovatělá - sjížděl jsem ji krokem a v duchu proklínal celé Rakousko. Když jsem pak dole zjistil, že jsem v pasti a musím vyjet zase nahoru, pak se musím natlačit na modrou desítku a pak nesmím minout sjezd na modrou jedničku, nebyl jsem ani trochu rád. Vyjel jsem tedy nahoru, ale jako naschvál se spustila ostrá vichřice, přesně ze směru, kam jsem chtěl jet. Sníh mě šlehal do tváře, brýle mi zamrzly, takže abych něco viděl, musel jsem si je sundat. Jenže vichřice mě vzápětí stejně oslepila, takže jsem neviděl na krok a s hrůzou jsem si uvědomil, že mi vážně omrzá obličej, nevidím na krok, přede mnou jsou kilometry cesty a vůbec netuším, jestli jdu správným směrem. Začínal jsem se dost bát. Vichřice neustávala, obličej jsem měl rudý od ostrých ledových jehliček, oči promrzlé až někam k mozku a plné ledových krystalků, takže jsem si držel ruku před očima a pomaloučku se probíjel dolů ze svahu a pěkně hlasitě česky nadával. Místy jsem ani nevěděl, jestli jedu ze svahu, nebo se mnou posouvá vichr. Tu půlhodinku ve vichřici, už bych nechtěl nikdy znovu zažít. Dole jsem už neměl morální sílu nasednout na vlek a šel jsem na parkoviště radši pěšky. Podotýkám, že dole byl naprostý klid a pohoda, div se tam lidi neopalovali. Od toho výletu vím, že s horami nejsou špásy. Stačí docela málo a můžete tam zůstat. Dole jsem dostal ještě vynadáno, kde jsem byl tak dlouho.
Rakouská restaurace u parkoviště, ještě tam mají od Vánoc stromeček. Gulášová polévka za stovku, no neberte to. Ale líbilo se mi zpěvné ALLO, kterým nás servírka uvítala.
Zajímavé odkazy:
web kamery ve středisku
snow.cz
bergfex.cz