06.09.2015 Zpět na hlavní stránku.
Boskovice.
Původně zde stál bezvěžový hrad s plášťovou hradbou. Paláce ale vyplnily celý obvod jádra a v novověku byla hradba prolomena velkými okny. Dneska aby se v tom čert vyznal. Ovšem to je právě na hradech zajímavé. Nejsou schematické a vždy ukrývají nějakou tu záhadu. V roce 1222, se píše o šlechtici jménem Jimram z Boskovic, ale jestli hrad stál, v jaké podobě a kde, o tom se vedou spory. Je možné, že původní hrad stál výš, na vrcholku kopce, kde se dodnes dochovaly terénní pozůstatky velké budovy. Předsunuté pozdně gotické opevnění, by nejspíš nebylo tak velké. V roce 1312 měl hrad šlechtic Arkleb z Boskovic, který se odvážil vést válku proti samotnému králi. Jan Lucemburský hrad roku 1312 oblehl a dobyl, ovšem jak už to bývá, hrad musel stejně vrátit, protože v zemi vládla naše zdivočelá šlechta, která si rychle zvykla na to, že dokáže měnit krále na trůně podle potřeby a král tak neměl dost moci a podpory, aby si něco prosadil. Za válek mezi markrabaty moravskými, byl hrad opět dobyt, když se majitel Jan Ozor z Boskovic roku 1398, postavil proti markraběti Joštovi. Takto páni z Boskovic o hrad přišli, hrad dostal od Jošta jako odměnu za věrné služby Erhart z Kunštátu. Obléhání bylo asi tvrdé a hrad se změnil ve zříceninu, kterou musel nový majitel opravit a musel si k tomu vyžádat od Jošta povolení. Hrad Kunštát je mimochodem kousek od Boskovic, plánuju na něj někdy zajet. Za husitských válek byly Boskovice nejméně 2x dobyty, napřed katolíky, pak zpátky husity. Páni z Kunštátu udrželi hrad až do roku 1458, kdy jej neslavnější feudál z tohoto rodu, český král Jiří z Poděbrad, kvůli dluhům musel dát šlechtici z rodu, který hrad původně založil a který se psal jako Vaněk Černohorský z Boskovic. Mimochodem, zámek Černá Hora je taky kousek od Brna, po cestě na Svitavy, ale je v něm domov důchodců a není přístupný. Páni z Boskovic byli tvrdí katolíci, takže nepřekvapí, že ze všech sil podporovali samozvaného českého vzdorokrále Matyáše Korvína. Ten se Jaroslavu z Boskovic roku 1485 za věrné služby odměnil popravou ve Vídni, na základě nějakých pomluv. Inu, lidumil. Podle stránek hrady.dejiny.cz/boskovice, došlo k té popravě tak, že Jaroslav doprovázel krále Korvína, který byl mimořádně agresívní a celý život neustále válčil a něco dobýval. Ale při dobývání hradu Ebersdorf, vlétla do králova stanu dělová koule a tomu se to zdálo jako zatraceně divná náhoda. Jestli se Jaroslav opravdu domluvil s obléhanými a řekl jim kam a kdy mají střílet, aby to Korvína zabilo, to už dnes nezjistíme, každopádně za to má Jaroslav u mě bod. V roce 1547 došlo k zadlužení panství, a to muselo být prodáno. Koupil ho podnikatel a ve své době velmi bohatý a vlivný člověk Šimon Eder ze Štiavnice, který skupoval kde co. Ale rod už v roce 1569 prodal Boskovice slavnému a bohatému moravskému rodu pánů ze Zástřizl. Ti, věrni svému zvyku, jej renesančně přestavěli. V roce 1690 hrad vyženili páni z Dietrichštejna, kteří hrad roku 1720 opustili a pod hradem si postavili zámek. Opět podle stránek hrady.dejiny.cz/boskovice k tomu došlo tak, že poslední představitelka rodu Zuzana, si vzala roku 1688 výrazně mladšího manžela Waltera Xavera Františka z mikulovské hraběcí větve Dietrichsteinů a asi jim to moc nefungovalo. Jí bylo přes 50, jemu 24. Mimochodem, když kliknete na ten starý obraz hradu dole, tak je tam ten obraz celý i s paní Zuzanou a jejím manželem (myslím toho předchozího, jménem Jan Václav Bohuš Morkovský ze Zástřizl), jak zakládají klášter. No, prostě mladý pan manžel se neosvědčil a paní Zuzana mu platila odstupné za to, že se bude zdržovat mimo Boskovice a nechá ji na pokoji. Tak se není co divit, že pan manžel ten hrad neměl moc rád, nebydlel na něm a nestaral se. Hrad bez údržby rychle chátral a byl dokonce schválně bořen na stavební materiál, ale částečně využíván byl až do roku 1784. Což je mimochodem o sto let víc, než vydržel Cimburk, ten byl opuštěn někdy roku 1684.
Obrázek převzat od http://ohlasy.info/clanky/2015/06/obraz-zalozeni-klastera.html
Obrázek převzat od flyfoto.cz
