07.03.2024 Zpět na hlavní stránku.
Vážení a drazí. Navštívil jsem Brno a krátce potom i Olomouc. Jaká to vzácná a neopakovatelná příležitost, nezaujatě srovnat dvě metropole Moravy. Fight! Who win!!
Špilas, od katedrály Svatého Petra a Pavla. Tam též vyhópnu, ale napřed kostel, když už su tu. Tož valím do teho kopca ke katedrále, odzadu po pěšině a tá sa rozdvojuje. Chcu sa nekoho zeptat, kadyma sa ide k temu kostelu. Ale po cestě vidím enem guče jakýchsi ogarů z Indie, nad kterýma se vznášá do výšky kůř z cigaret, jak indiánské kůřové signály.
Tož k tým nemám zaseji tolik důvěry, abych se jich na neco ptál, skoréj jich opatrňučko obcházám a hledím na druhů stranu a tvářím sa, že kdyby neco, tak jakože nic. A nevím ani, esli vůbec umijů klápat jazykem po našem. Muzika co si půščajů, to nemá s našú dechulů nic společného, ani slova rozumět temu néni, cosik tam recitujů takým vychlastaným hlasem a do teho bušá na buben jak zulukafři. Tož asik nic pro našinca.
Ptám sa na cestu jakéhosik pocestného, ke kterému sem pojál důvěru, bo byl slušně oblečený. Ptám sa ho, kady sa ide ke kostelu. A on na to: "Kostelu? G jakému kostelu? A majů tam harrvany?" Potahnu nosem, z chlapa tahne smrad marihuany, jak když kopne kobyla. Tož to sem sa zeptál teho pravého. Ale nakonec sem to dal a šťastlivo sem ten kostel našél. Možná aj proto, protože sem ho celú cestu viděl nad sebů. A to nezablúdíte, leda byste byli blbí anebo slepí.
Zevnitřku je katedrála barokní.
Enem presbytář, aneb jak pravíme my sedláci "kněžiště" zostál gotický.
Aj "harrvany" tu sú, enom jim tu nekeří říkají varhany.
Co to muselo dat práce a starostí. A peněz kolik to muselo stát. kdyby to radši dali mě, já bych to hneď naházál zase zpátky do ekonomiky, aby se penize otáčaly.
Navrchu je cosik napsané, ale kurňa, proč tak vysoko. Když chtěli aby to negdo čtl, tak to měli dat ponižéj.
Obešél sem ten kostel dokola, ale z druhé strany vypadá stejně, tak radši valím dál, na ten Špilas. Jo, z této strany dole pod schodama, je aj záchod, zadarmo.
Valím na ten Špilas. Kopeček vypadá mírný, ale zadýchal sem se.
Brána do pevnosti.
V čele hradu stála mohutná kruhová věž, tak byla zničená do základů při přestavbě na barokní pevnost, ale můžete si v muzeu prohlédnou její konzervované zbytky, část jejích základů se dochovala. Vzadu pak stál palác. Hrad sloužil ve středověku. století jako sídlo moravského markraběte, což byl obvykle příbuzný českých králů. Ano, například slavný Karel IV. měl bratra, který dělal markraběte a sídlil právě tady. Z časů gotiky, se ale dochovalo žalostně málo. Skoro všechno bylo zničeno, při přestavbě na barokní pevnost. Tady vidíme nějaké zbytky gotiky, na fasádě bývalého středověkého paláce.
Přišel jsem na hrad a dal jsem si všechny čtyři okruhy. Ano, i Špilberk je bohužel postižen ničivým morem českých památek, dělením prohlídek na okruhy. Místo aby vám ukázali všechno, prodávají vám to po částech. Nevím kdo to vymyslel, ale zasloužil by pověsit za koule do průvanu. Pak se divte, že na hrady nikdo moc nechodí, když je to takový scam. Tady jsem na barokní pozorovatelně, nejvyšším místě pevnosti a hledím na katedrálu, kde jsem byl před chvílí.
Pohled na vstupní bránu s příkopy. V těch příkopech jsou kasematy, kde si turista může prohlédnout sklepy, platí se tam ovšem zase zvlášť. Upřímně, ty sklepy jsou pro běžného turistu asi nejzajímavější, prochází se to všechno bez průvodce.
Dole v paláci se dochoval asi poslední gotický prostor na hradě, asi nepřekvapí, že za vstup se zase platí zvlášť.
V novověku bylo dříve jednotné hradní nádvoří přepaženo dalším křídlem. V tomto křídle v průjezdu, je mimochodem i záchod.
Když už, tak už. Do čtvrtice všeho dobrého, kupuju si poslední a nejdražší lístek, do muzea. Nic moc už nečekám, ale barokní kasárenská budova má několik pater se spoustou místností a v každé něco je. Konečně se dostavuje záchvěv jakési spokojenosti, že za své peníze i něco dostávám.
Průjezd v gotickém paláci má gotické sedilie a jako vždy, podlaha je prohloubena, podobně jako na Křivoklátě.
Vysoké barokní hradby, byly v podstatě jen hliněný násyp, obezděný měkkými cihlami, kvůli zamezení erozi. Po zásahu dělovou kulí, se projektil zabořil do měkké zdi a lítalo z něj méně ostrých úlomků, než kdyby koule třískla do kamenné zdi.
Co by to bylo za turistu, kdyby si nešel vočíhnout situaci kolem Hlavního nádraží. No, přátelé, Jiráskovo Temno, všude lidé s maskováním pro noční boj. Jediné co stálo za to, byl krásný secesní strop nádraží, ale tam jsem se neodvážil fotit, bylo potřeba hlídat si kapsy. Všude cedule "Zákaz kouření" a stejně všichni hulili jak fabriky. Po návratu jsem smrděl kouřem z cigaret, jak po návštěvě hospody. Přímo naproti jsem neodolal a cvaknul zajímavou moderní architekturu. Podle použitého stylu odhaduji, že se jedná o budovu klubu potápěčů.
A tady už jsem o osm dní později, v Olomoucké Zoo. I přes veškerou snahu se mi nepovedlo najít free parkovací spot. Všude placená parkoviště s automatem na lístky, které NENÁVIDÍM! Teda, už jsem se na jedno free místo chystal zajet, když se přímo v protisměru objevilo auto policajtů a radši jsem to vzdal. Nejspíš by mi neřekli ani popel, ale kdo se s nima bude hádat. Až po skončení akce jsem zjistil, že dál za budovou Zoo, je restaurace, která je přes zimu zavřená a kdybych ujel o sto metrů dál, tak krásně zaparkuju na kraji cesty. No, pozdě bycha honit.
Tady už jsme za bránou zoo, kde jsou i záchody.
Velkoryse pojatý dětský koutek, olbřímích rozměrů. Zoo se přes zimu čile rekonstruovala, takže se nedivte traktoru a stavu rozkopanosti.
Kaňon Hrůzy v Nevadě, s jihoamerickým mostem přes miniaturní potůček. Je to taková naše domácí Amazonka, není pravda tak velká jako originál, ale to je vyváženo tím, že přes skutečnou Amazonku stejně žádný most nevede. A my tu most máme! Přes zimu byl pravda zavřený, na druhé straně se potulovaly nějaké opice, či co to bylo, dole kojoti.
Rybníček u jezu.
Rozhledna u restaurace.
Svatý Kopeček u Olomouce. Pokud jste nenasytný turista, kousíček odsud, téměř na dohled, je i zámek Moravský Šternberk.
Působivá barokní bazilika, kterou podle všeho navštívil i sám papež Jan Pavel II.
Celkem zima, fučí studený vítr, ale jinak krásně svítí slunce.
Je brzo, sezóna ještě nezačala, obchodníci teprve připravují obchody na otevření.
Park kolem Svatého Kopečku, směrem k Zoo, která je od baziliky asi 1km. Pohoda i pěšky.
Nechtělo se mi s sebou tahat foťák a to se ukázalo být chybou.
Takže jsem fotil jen mobilem a ten fotí dobře, jen když má dost světla.
Kůr s varhanami. Tady v Olomouci se jim tak říká, i když správně brněnsky jsou to harrvany.
Odjezd z parkoviště u Zoo Olomouc, jak jsem předem tušil, se bez komedie neobešel. Parkovací automat je nepřítel lidstva! Boj robotů proti lidem, ve skutečnosti už začal! Chci odjet z parkoviště a jdu se kouknout k automatu, jak to tu funguje. U automatu stojí nějaká paní, přikládá kartu co si vytiskla při vjezdu, vkládá do automatu stovku, závora se otevírá, paní nastupuje a... závora se zase zavírá. Nestihla to. Nevadí, říkám jí. Má tu mě, jako zdatného dobrovolníka, pomůžu jí v souboji s technikou. Prostě vytisknu novou vjezdovou kartu, je tam free 15 minut a s tou se dostane ven.
Obcházím turniket, tisknu kartu, ale na monitoru hláška "Není vozidlo." Kamera hlídá prostor u závory a pokud nepřijíždí auto zvenku, lístek nevytiskne. Pak mi došlo, že jinak to ani není možné, jinak by parkovali všichni zadarmo. Paní je zjevně ve stresu, ale já jsem rád, že s těmi mizernými automaty nemám problém jen já. Tisknu tlačítko "Pomoc," očekávám, že dostanu nějaké instrukce na obrazovku, ale na druhé straně to zvoní! Fakt, na druhé straně je opravdu živý člověk, není možná! Ozývá se recepce Zoo, vysvětluju, že u závor uvázla s autem nějaká paní a recepce slibuje vyslání záchranné mise.
Stresovaná paní se ptá, jak dlouho to asi bude trvat. Odhaduji to na cca 10 minut a oznamuji, že teď jdu maturovat já a jdu si pro auto. Záchranná výprava přišla vyzápětí a otevřela paní závoru. Po předchozích zkušenostech, raději vysílám svou spolujezdkyni k automatu předem, abych stíhal vyjet, než se závory zase zavřou. Naštěstí je tu stále pomoc z recepce, takže silami spojenými děvčata přemáhají vzbouřený automat a zase jednou dokazujeme převahu humanity nad bezduchou technikou. Není nad to, když na zápas s parkovacím automatem, můžete delegovat někoho jiného. A to je slovo chlapa!
Tady je důkaz nad slunce zjevný a jasssný sssignál pro naše západní partnery, že když řidič chce, tak si v Olomouci free parkovací místo chytne. Akorát nesmí s autem za řeku do centra, tam už jsou placené zóny.
Nábřeží, s chrámem svatého Gorazda.
Olomouc, katedrála. Někde v těchto místech, v domě kapitulního děkana, se roku 1306 odehrála vražda, která převrátila naši zem naruby a způsobila nám problémy, kterých následky v podstatě doznívají dodnes. Neznámí, dodnes neodhalení vrazi, zabili českého krále Václava III., teprve šestnáctiletého, který zde sbíral vojsko pro tažení do Polska.
Čeští králové byli legálními polskými králi a uzurpátor trůnu Vladislav Lokýtek se proti nim vzbouřil. Václav III. ho musel vojensky donutit k poslušnosti. Vraždou krále a následným bezvládím, se soustátí Polsko-České rozpadlo.
Teprve Jan Lucemburský se oficiálně vzdal polské koruny a za odměnu si mohl ponechat aspoň Slezsko.
V té době si poláci a češi navzájem rozuměli, asi jako dneska slováci a češi. Škoda. Kdo vraždu provedl, o tom v podstatě nejsou pochyby, pravděpodobně sami královi strážci, z řad české šlechty. Podobnost se současnou českou vládou - zrádci a zaprodanci ve službách zahraničních miliardářů není čistě náhodná, sami vidíte že u nás je to takhle odjakživa.
Otázka zní, kdo si je objednal. Sice jsou pověsti, že prý proto, že král žádal nazpátek lehkomyslně rozdané statky, ale problém je, že historické bádání to v podstatě vyvrátilo. Král žádné statky hromadně nerozdával, natož aby je chtěl nazpět. Osobně si myslím, ale je to jen moje domněnka která nemá v ničem oporu, že vraždu si objednali habsburkové. Bezohlední a chorobně ctižádostiví, na to byli dost.
Výsledkem vraždy krále byl chaos a bezvládí, kdy se na českém trůně střídal král za králem, až došlo k postupnému úpadku panovnické moci a vládu v zemi v podstatě převzala šlechta. Byla to bezvýchodná slepá ulička. Zvolený král, který musel být šlechtě vděčný za to že ho nechá vládnout, není to samé jako král, kterého rod vládne dědičně a má na to absolutní právo. Jak zpívá Dan Landa, "loutka na trůně nerovná se králi."
U katedrály stojí Arcidiecézní muzeum, které bylo kdysi zadarmo, takže mě nemile překvapilo, že teď chtějí za lístek 250kč, přitom v zimě vás ani nepustí do románsko-gotického Zdíkova paláce, který mě zajímal nejvíc. Škoda, ale to jsou ty moje zimní prohlídky, půlka věcí zavřená.
Nad bývalou kulatou věží hradu, je dneska vysoká kaple, pravděpodobně soukromá kaple biskupa-arcibiskupa. Místnost se minula povoláním, měla to být spižírna, je v ní citelně větší zima.
Z hradu jdeme na náměstí, že si chytnem místo v nějaké restauraci. Jenže kde to náměstí je? Díval jsem se před jízdou na mapy.cz, tam to vypadalo jednoduše. Jenže pořád jdeme někam do háje, vyhýbáme se autům a tramvajím, které se tu v ulicích proplétají v podivné symbióze, až se divím, že tu není tak deset sražených chodců denně. Fakt se tu necítím nijak bezpečně, na uzoučkých chodníkách, kolem kterých projíždějí vozidla. Ptáme se hned několika lidí, kudy na náměstí, ale moudrý z toho stejně nejsme. Dokonce se chvíli i vracíme, protože se mi zdá, že jsme už moc daleko. Už jsem to pomalu vzdával a navrhoval, že na to kašlem a zapadnem do nejbližší provozovny která nabízí cokoli k jídlu. Co když v Olomouci ani žádné náměstí není, třeba je to jen proruská dezinformace, aby nás zmátli?
No, nakonec našli moji rádcové, našli. Zapadli jsme nakonec do Moravské restaurace, nad cenami se nám protočily panenky. Menu za 400kč, nekupte to. No, aspoň v restauraci hráli nevtíravé lidovky. V autě bych si to nepustil, tam si pouštím korejský pop-metal, ale do restaurace se to fakt hodí.
A to je vše, přátelé. Zpáteční cesta proběhla bez větších potíží, žádné uzavírky, žádný idiot vytrubovač, žádný šílený předjížděč, až jsem se divil. Idioti asi přes zimu nejezdí.
No, teďka mě napadlo, že jsem vlastně chtěl ta dvě města srovnat. Takže které vyhrálo? To snadno vyřešíme. Na stupnici, kde 452X na druhou je nejlepší a 0,89465464864ZY je nejhorší, dávám Brnu 15 bodů a Olomouci dávám XZ na šestou. A všichni jsou předpokládám spokojení.