18.10.2015 Zpět na hlavní stránku.
Zřícenina Holštejn.
Hrad Holštejn, založený někdy před rokem 1268, byl rodový hrad bohatého a značně agresívního rodu pánů z Holštejna. Tito páni využívali válek a živili se jako loupežní rytíři, přepadali okolní hrady a bohatli válečnou kořistí. Známé je přepadení hradu Cimburk u Koryčan, kterého se Vok Z Holštejna zmocnil roku 1407. A přestože se právoplatný držitel Cimburku soudně domáhal vydání hradu, nebylo mu to nic platné. Vok loupil i na církevním a byl za to exkomunikován z církve. Vok IV. měl dobrou školu od svého otce Voka III., který byl z podobného těsta. A že s těmito pány nebyla žádná legrace, dosvědčily archeologické nálezy v jeskyni Lidomorna pod hradem, podle které má hrad i jméno (Hohlenstein je německy dutý kámen). Tato jeskyně byla ve středověku zazděná a používala se jako vězení. Při výzkumu se tam našlo velké množství lidských koster, kusy oděvů, přezky opasků a podobně. Ten kdo si nemohl dovolit za sebe zaplatit výkupné, skončil na dně této jeskyně, aby tu zemřel hlady a žízní. Musel to být divný pocit, v klídku usínat v paláci v pohodlné posteli a vědět, že dole pod vámi někdo umírá hladem. Nechtěl bych bydlet nad takovým hřbitovem. Sebevědomí, bezohlednost, sadizmus a pýcha hradních pánů, musela být neskutečná. Za sebehorší čin je nikdo nepotrestal a pokud to nepřehnali jako Čachtická paní, nebo nenarazili na někoho mocnějšího než oni sami, mohli si dělat, co je napadlo. Pevně věřím, že páni z Holštejna se smaží v pekle, i když nejspíš nebyli horší, než jiní. Středověký pán musel být bezohledná svině, jinak ho obrali o všechno. Vok jinak skončil vcelku neslavně, za husitských válek stál na straně Zikmunda a když hrozilo, že Vyšehrad obležený pražany padne (raději nebudu psát Zikmundův výrok, kterým to komentoval), sebral Zikmund na Moravě rychle vojsko a táhl Vyšehrad vyprostit z obležení. Ale dopadlo to špatně, dorazili o pár hodin později a Vyšehrad už se vzdal. Zikmund vzteky bez sebe, obvinil moravské pány ze zbabělosti a zrady a poslal je do šíleného útoku přes bažinu, který skončil naprostou katastrofou a pobitím téměř všech moravských rytířů, kteří se útoku účastnili. A Vok z Holštejna tam byl zabit taky, dobře mu tak. Hrad byl někdy na konci 15. století úplně opuštěn (poprvé jako pustý připomínán 1531), rozebírán na stavební kámen a dodneška se dochovaly jen velmi skromné zbytky, které jsou navíc ve špatném stavu.
Kasa u jeskyně Balcarka, těsně před Ostrovem u Macochy. Vstupné je 100 kč. Měl jsem ještě půl hodiny času, zajel jsem si do Ostrova.
Před Balcarkou je parkoviště, na něm stojí můj Rudý Sršeň (ta Mazda 323 uprostřed) a zábradlí označuje cestu k ústí jeskyně.
Po cestě jsem si všiml cedule s podivným nápisem, Velká Dohoda. Co to může být? Je třeba to prozkoumat.
Byl to starý lom, s jízdou po laně a s různými atrakcemi. Ale pak už bych to na Balcarku nestihl, tak jsem vyrazil rovnou na Holštejn.
UPDATE: 04.09.2020
Uvnitř jeskyně Balcarka:
Hrad Holštejn by měl být před námi, ale... kde je? Vidím jen nějakou skálu.
Pořád nic nevidím, kde nic tu nic. Kde je ten hrad?
Vstup do veliké jeskyně pod hradní skálou. Během průzkumu v 19. století, odtud archeologové Jindřich Wankel a Karel Absolon, vyvezli šest plných vozů lidských kostí, které byly následně použity v místním cukrovaru. Páni z Holštejna se tedy už ve středověku, přičinili o cukrovarnický průmysl. Lidumilové.
Pohled od jeskyně k vesnici Holštejn. Po opuštění hradu na konci 15. století, zanikla i vesnice Holštejn. Ještě v roce 1511 se vesnice uvádí, ale už v roce 1550 se o ní píše jako o pusté. Byla obnovena roku 1791, ale na jiném místě, než ta původní.
Hradní skálu zlézají horolezci. Byli jsme napomenuti, abychom na ně shora pokud možno neshazovali kamení.
Zaoblené a zesílené nároží hradby, v podobě vysokého střepu zdiva. Hrad byl rozebírán a chátral 500 let, můžem být rádi, že tu zůstalo aspoň něco.
Někteří tuto stavbu pokládají za zbytek věže, ale ta by asi nebyla tak nepravidelná. Spíš je to fakt zesílené nároží zaoblené hradby.
Ten samý objekt zevnitř.
Jádro hradu bylo od předhradí odděleno příkopem, ve kterém teď stojím a koukám na zbytek něčeho v předhradí. Možná je to zbytek pilíře mostu, protože bývalá brána do jádra, je hned naproti.
Nároží něčeho, na hradním nádvoří. Podle síly zdi to byla hospodářská budova, nejspíše přízemní. Horní plocha hradní skály je plná prohlubní. Tyto prohlubně prozrazují, kde kdysi stály nějaké budovy.
Tenká zeď nějakého nízkého objektu, který vyplňoval mezeru mezi skalními bloky.
Pohled z hradní skály na vesnici.
Nejzachovalejší část hradu, i s výpadní brankou pro pěší. V klenbě branky, se dokonce dochovala i omítka, nejspíš původní ze středověku. Archeolog by se radoval.
Ten samý objekt z boku. Stav budovy je kritický a volá po konzervaci. Tohle brzo spadne. Tak málo se toho dochovalo a i to málo rychle mizí, za naprostého nezájmu státu.
Takhle nějak mohl, opakuji, MOHL Holštejn kdysi vypadat. Ale rekonstrukci je třeba brát s velkou rezervou. Ztráta informací o objektu je nevratná a při takových rekonstrukcích, si tvůrce z velké části musí vymýšlet. Není jistá výška objektů, jejich účel, kolik měly pater, jestli měly střechu a jakou, prostě nic. Obrázek převzat z hrady.cz, na zdroj odkazuji. Autorem kresby je Jan P. Štěpánek
Na procházce po Ostrově u Macochy. Od Balcarky byl vidět mlýn, myslel jsem, že tam bude restaurace, ale byl to jen soukromý dům. Lomové zdivo je z konce 19. století, stavěné na hlínu a dochovaly se tam i jamky po trámcích samonosného lešení. Kamenný plášť stavby, je bezpochyby původní.
Zajímavé odkazy:
turistika.cz
hrady.dejiny.cz
castles.cz