24.08.2018 Zpět na hlavní stránku.
Cesta a přístup.
Hrad Starý Jičín stojí na vysokém osamělém slepencovém vrcholu jen kousek od Helfštejna. Oba hrady se společně tyčí hned vedle jedné a té samé čtyřproudé free dálnice. Málokdy se povede tak bezproblémová cesta, skoro bez uzavírek. Ten kdo chce něco užít, může sfouknout oba hrady zároveň. První co mě napadlo když jsem Starý Jičín v dálce viděl bylo, jestli jsem se nespletl a nevrátil se nějakou oklikou zpět k Helfštejnu. Ty kopce i hrady jsou si zdálky dost podobné. Pak stačilo jen sjet z dálnice na odbočku na mestečko Starý Jičín, kde byl už zdálky vidět místní kostel a zaparkovat na náměstí, kde je free parkování. Cesta na hrad byla vzorně značená, jdete prostě do kopce, kolem kostela a vodárny , po asfaltové silnici. Nahoru se sice jet autem dá, ale je to zakázáno a nahoře stejně není kde zaparkovat, takže radím nechat auto dole a trochu se projít. Kopec je sice prudší, ale ani zdaleka tak extrémně, jako třeba v Boskovicích. Ujdete pár kroků a jste na hradě.
Na co narazíme u vstupu.
Pokladna je v hradní věži, musí se do ní po schodech, které začínají za věží. Trochu krkolomné řešení. Nad pokladnou jsou další dvě patra s nějakými nálezy z hradu. Kromě toho je tu i něco jako restaurace, ale nemají žádné jídlo. Záchod je jeden, klíč se půjčuje v restauraci, stojí to pět korun. Na vysokém kopci je všechno problém, já to chápu. Na hradě se platí nějakých 30 korun vstupného, to podle mě nemůže stačit ani na výplatu pro pokladní, zdražte, zdražte. Všude jinde se platí 2x tolik, i víc. Hrad se konzervuje, tři dělníci právě pracovali v úmorném vedru na rekonstrukci klenby. Vstupné na hrad se platí do 17:00, ale přístupný i později, jen už se nedostanete do věže a do restaurace. Na to, že byl hrad opuštěn tak pozdě, až v 18. století, si to pěkně schytal. Zachovalých zdí je odhadem asi třetina.
Jak vypadal.
Překvapivě, známe dobře vzhled hradu, protože se jako krajinná dominanta často maloval na veduty Nového Jičína, který leží kousek odsud na sever. Víme tedy, že hrad se po renesanční přestavbě v 16. století až do svého zániku téměř nezměnil. Původně vypadal úplně jinak, v čele měl kulatou věž (bergfrit) a vzadu palác, to celé obtočené parkánem. Před věží byl ve skále vytesán hluboký příkop, přes který pravděpodobně vedl padací most. Kudy v těch dobách vedla přístupová cesta a kde byla brána, je samozřejmě jen moje spekulace, netuším to. Cesty ke hradu se měnily podle libovůle hradního pána, pokud terén dovoloval změny. Půdorys jádra hradu se až podezřele podobá hradu Hukvaldy, kus odsud na sever. V této jednoduché podobě hrad dlouho nevydržel a postupně se změnil na opevněný zámek. Z druhé strany hrad vypadal malinko odlišně, uprostřed hradu se tyčila další vysoká palácová budova, pusobící dojmem věže, která vystupovala z obvodu jádra. Někdy v pozdní gotice se (snad) zrušil vstup do hradu pres příkop a na bývalém předbraní se vystavělo moderní dělostřelecké opevnění klínovitého tvaru, které hrad zajistilo z nejsnáze přístupné čelní strany. Vetšina architektonických článků na hradě zanikla, já jsem si všiml pouze dvou. Poslední dva články hrotitého gotického okna či portálku a okénko sklepa. Na počátku 20. století se správa hradu snažila o rekonstrukci hradu, ale bohužel marně.
Stará vyobrazení.
Na malém výřezu z vedut pořízených roku 1568 a 1671 vidíme nápadně zvýšenou přední a zadní část hradu, mezi kterými stála při původní hradbě jednopatrová palácová nižší budova s komíny. To celé bylo obehnáno parkánem. Uprostřed vybíhá z parkánu nad svah jakási budova, která stojí na klenbě mezi dvěma opěrnými pilíři. Co to bylo, dneska těžko soudit. Bylo to vůbec spojeno s hradním palácem, nebo to stálo v parkánu samostatně, jako obranná stavba? Před hranolovou věží první brány stojí ve svahu ještě předbraní, později zpevněné opěrnými pilíři, s další, menší, čtverhrannou věží. Pak je tam palisáda, možná chránící povozy na dopravně exponovaném místě před pádem ze svahu.
Franz Richter v roce 1834 zpodobnil zříceninu hradu z málo vídané strany. Je vidět čelo a méně přístupný bok hradu. Vidíme jasně, že čelní kulatá věž při přestavbě na zámek vzala za své a čelo hradu se bezstarostně otevírá velkými okny do kraje. Uprostřed hradu je vidět asi nejmladší stavba hradu, věžovitý palác, ještě před zřícením, v původní výšce. Úplně vzadu je vysoký střep zdiva zadního paláce. Na obraze vidím i náznak přístupové cesty, která vpravo ovíjí hradní kopec a prochází pod předsunutým opevněním. Nevím, jestli si to autor nevymyslel, protože dnešní přístupová cesta uhýbá na opačnou stranu. Na černobílém obrázku je výřez z veduty z roku 1729. Zobrazuje hrad z opačné strany, takže předsunuté opevnění je na obrázku na levé straně. Pro nás je zajímavé, že se střední palác v panorámatu jevil jako věž. Přístupová cesta je zase nějak divně, začínala přece z opačné strany kopce.
Autor kresebných rekonstrukcí, Rostislav Vojkovský. Převzato ze serveru hrady.cz, na zdroj odkazuji. Tyto rekonstrukce jsou velmi povedené, hrad tak téměř určitě mohl vypadat.
Současný stav, autor fotografie M. Kalábek. Převzato ze serveru archeologickyatlas.cz na zdroj odkazuji.
Tudy na hrad. Zaparkoval jsem na náměstí, nic se neplatí.
Kolem kostela na hrad. Kostel je pěkně vidět na několika vedutách hradu, ačkoli jeho současný kabát je novodobý.
Pohled z přístupové cesty, která vede kolem boku hradu, na čelo hradu. Cedule obsahuje celkem zajímavé údaje, o kameni na kterém to stojí (slepenec), o tom, jak 600 let udržování trávníku na hradním kopci vytvořilo kolonii teplomilných rostlin, atd
Pohled z přístupové cesty na bok a bránu, která je trochu nezvykle umístěna v zadní části hradu.
Pohled z věže na opevnění v zadní části hradu a rampu, ze které kdysi povozy vjížděly na most do vnitřního hradu.
Pohled z věže u vstupu na jádro hradu. Pod jádrem zbytky parkánu.
Pohled z věže u vstupu na zbytky vstupního přihrádku s opěrnými pilíři, které se paradoxně zachovaly nejlíp. Pilíře byly evidentně dostavovány později, stavba musela mít potíže se statikou.
Zoom na pilíře parkánu, mezi kterými kdysi stála klenba a nad ní nějaká stavba. Zajímalo by mě fakt, k čemu to tam bylo.
Střep hradního paláce v zadní části hradu. Kdysi to bylo vysoké jako věž.
V jádře hradu. Vlevo jsou zbytky čtyř nároží bývalého paláce.
Ty prohlubně jsou jámy po zřícených sklepech.
Uprostřed bylo úzké nádvoří, vpravo stál podsklepený palác, ze kterého se zachovaly sklepy. Vzadu vidíme zbytek kulaté věže, která stála v čele hradu, před ní vlevo stojí u hradby zbytek sklepa nějaké stavby.
Věž u brány, uvnitř je pokladna, občerstvení a záchod.
Vnitřní stěna paláce, téměř zřícená, v ní zazděné okno. Komu asi kdysi vadilo?
Stejná stěna, průduch do klenutého hradního sklepení.
Které mohlo vypadat nějak takhle.
Kleneb se v polozříceném stavu dochovalo spousta, byla by škoda nechat je spadnout, takže se opravují.
Kopeček na kterém hrad stojí, je skoro ideální na stavbu hradu. Osamělý vrch je téměř neohrozitelný ze stran, přístupová cesta vede po mírnějším hřebeni.
Ty díry jsou zachovalé sklepy hradního paláce.
V parkánu se nám tu dochoval zbytek hrotitého gotického okna nebo portálku.
Pokud to sem nebylo osazeno druhotně, pak je parkán dost starý, ze 13. století. Ta cesta kolem parkánu je nejspíš novodobý násyp.
Aaaa, tady zase někdo podcenil svah a musel dostavět opěrné pilíře a to ne málo.
Mezi jádrem hradu a parkánem, je za čelem hradu široký nevyužitý prostor, co tu asi kdysi bylo?
Pohled na opačnou stranu, palác tu zasahuje hluboko do hradního parkánu.
Pohled z předsunutého opevnění na čelo jádra hradu. Vidíme, že hradní palác měl v prvním patře slabší zdi, v čele hradu se zachoval zbytek původní věže, nejspíš zbourané při přestavbě na zámek. Skála na které to stojí je umělá, příkop je ručně vytesaný a kdysi byl pěkně hluboký. Dneska jeho hloubku snižuje novodobý násyp. Vlevo je na skále zbytek parkánu, který obíhal celý hrad kolem dokola.
Čelo hradu, víc doprava. Z původní kulaté věže se dochovala jen půlka.
Čelo hradu, ještě víc doprava, včetně dalšího nároží parkánu, který tady sestupuje ze skály.
Pohled na předsunuté opevnění, které nejspíše zabralo bývalou přístupovou cestu na hrad. Bývalo to obvyklé v pozdní gotice, že se přístupová cesta přeložila někam na bok a do čela se postavila předsunutá bašta. Nevýhodou bylo, že se tím zvyšoval počet vojáků, nutných k obraně.
Střílny v předsunutém opevnění zblízka. Před baštou byl ještě menší příkop a val.
Proč se vlastně kameni slepenec, říká slepenec? Obrázek asi vysvětluje vše.
video hradu na youtube
wikipedia