22.07.2014 Zpět na hlavní stránku.
Zimní dovolená únor 2013
Pohled od chaty k lyžařskému středisku. Chata byla trochu z ruky, do nejbližší vesnice Oščadnica, to bylo 4,5km cesty.
Pohled na chatu Helena. Stromy v širokém okolí byly vykáceny, protože už byly dost velké na těžbu. Ve svahu vysoko nad chatou, jsem vídal stáda různých zvířat. Medvědi tu ale prý nežijí. Ani žádná liška nám nepřišla dát dobrou noc, jen srnky.
Noční výzdoba jiného místního penziónu. Takhle můj mobil Huawei Ascend G300 fotí v noci, když se může fotograf opřít. Fotka je samozřejmě zmenšená a uložená jako 60% jpg.
Ranní čekání na skibus. Vleky byly asi půl km daleko, ale v lyžákách by se to chtělo jít málokomu. Když skibus nemohl pobrat všechny, prostě to otočil víckrát.
Návrat skibusem z lyžařského střediska, venku je vidět dolní stanice sedačkové lanovky, před ní jsou kasy.
Pohled z horní stanice vleku, nájezd na černou sjezdovku. Párkrát jsem tudy jel, ale strmá a úzká sjezdovka byla v kombinaci s překážejícími a pomalejšími lyžaři nebezpečná.
Pohled ze sedačky 1
Pohled ze sedačky 2. Svahy jsou holé, myslel jsem že vichřice, ale stromy byly normálně vykáceny.
Pohled ze sedačky 3, přede mnou černá sjezdovka, která se dále zužovala a bylo zvykem potkat tam motající se kolegy lyžaře.
Hemžení lyžařů na horní stanici lanovky.
Dolů po mé oblíbené sjezdovce číslo 8. Proč, proč proboha ptám se, museli foťák do mobilu dávat tak na bok, takže mi pořád leze prst do obrazu.
Spojnice sjezdovek 8 a 9, kde se s oblibou motali lidi a neuvěřitelně překáželi. Právě čekám, až se to dole trochu uvolní. Po sjezdovce 9 jsem jel jednou a naposledy, její dojezd byl zledovatělý a byl jsem nucen spadnout, abych nevrazil do pomalejšího lyžaře.
Sjezdovka číslo 8, se zdola nezdála tak prudká.
Budatínsky zámok. Po cestě jsme viděli ještě Beckov, Trenčín a Povážsky hrad.