04.11.2018 Zpět na hlavní stránku.
Původně jsem chtěl vyrazit na Hukvaldy, třetí největší hrad u nás, ale nepochopil jsem jejich otevírací dobu. Na některých stránkách psali, že v listopadu mají zavřeno, jinde, že mají otevřeno, jinde, že mají otevřeno jen za pěkného počasí. Hmmm. Na stránkách hradu pak každý den píšou, jestli mají otevřeno, nebo zavřeno. 03.11.2018 otevřeno měli, ale co druhý den? Nevím. Tak se na to vykašlu a pojedu jinam. Hledám náhradní cíl. No ovšem, Zubštejn, že mě to dřív nenapadlo, tam jsem ještě nebyl a hlavně, hrad nevypadá jako většina "zřícenin" u nás, na kterých byste marně hledali nějaké zdi. Proč ne. Cesta proběhla bez problémů, žádné uzavírky. Prosvištěl jsem kolem Pernštena, na vteřinku jsem ho i zahlédnul. Dneska bych neměl problém najít cestu, jako při mé první návštěvě, ale dnes na něj nejedu. Zubštejn je o pár vesniček dál, asi 20km od Pernštejna. Hrad byl kdysi velký. To co se dodnes zachovalo, je jen maličké jádro mnohem většího hradu. Měl nejméně dvě menší předhradí, oddělené dvěma příkopy a před jádrem ještě další velké ohrazené předhradí, které k obraně využívalo zvláštního terénu. Jádro hradu bylo kolem dokola obtočeno zvláštním opevněním, které mi připomíná ležatou zídku z volně ložených šutráků. Rozhodně to není středověké a nepřipomíná mi to nic, co jsem zatím viděl. Tipoval bych to na suchou zídku, která zpevňuje hradní příkop, ale tenhle val je bezpochyby celý kamenný a je vystavěn z velkých šutrů. Jako by se někdo pokoušel vzkřísit staré hradisko a postavit val. Nebo je to prostě pozůstatek po amatérských výkopech? Kamení jim překáželo, tak ho vysbírali, šoupli bokem a vyšla jim z toho zeď? To by se ale museli dost bavit, protože to obkružuje skoro celé jádro hradu. Nevím, netuším co to bylo. Ve středověku se takhle nestavělo, v novověku už vůbec, ale kdo jsem já, abych jim do toho kecal. Vstup na hrad je volný, vstupné se nevybírá.
Rekonstrukce hradu Zubštejn, autor není uveden, ale podle grafického stylu je autorem téměř určitě P. Šimeček. Rekonstrukce tohoto autora mají dobrou kvalitu a pokud si někdy domýšlí, co bylo na místě zaniklých staveb, vždy to má logiku. Převzato tradičně ze serveru hrady.cz (snad mě nezažalujou), na zdroj odkazuji.
Terénní nákres hradu Zubštejn, autor neuveden, ale s největší pravděpodobností M Plaček. Převzato ze serveru zriceniny.eu na zdroj odkazuji.
Vesnice Pivonice, nad kterou se hrad tyčí, je konec světa. Nevede odtud žádná cesta, můžete se jen otočit a vrátit. Nebo pokračovat pěšky lesními cestami. Kdyby hradní kopec zůstal holý, tak jak to má být, viděli byste na kopci vpravo zříceniny. Ale kopec je zarostlý lesem a tak hrad není vůbec vidět. Hned u značky začátek obce, je odbočka doprava a malé parkovišťátko.
Pokud je náhodou plné, pokračujme dále po úzké afaltce, až narazíme u modré pumpy na rozcestník a turistické značky, namalované na stromě. Tudy se jde na hrad a je tam druhé parkovišťátko. Není to daleko.
Jak už jsem napsal, hrad je přímo nad vámi po pravé ruce, ale kvůli porostu není vidět. Cestička lesem není nijak strmá, nikam neuhýbá a je vzorně značená.
Pořád rovně za nosem do kopce a na vrcholu už vidíme prosvítat valy a zřícené zdi.
Ta plocha vlevo je velké předhradí (dneska na ní stojí nějaký památník), které je z jedné strany dokonale chráněno vysokým skalním hřebenem.
Vpravo je hradní jádro, obtočené dalším rozsáhlým opevněním s několika zaniklými budovami, nádvořími a příkopy.
Vysoký skalní hřeben dokonale chránil bok předhradí. Byl by hřích nevyužít ho pro obranu.
Pohled ze skalního hřebínku do údolí.
Tohle bylo čelo předhradí, na skále vidíme zbytky čelní zdi. Vybíhal odtud půlkulatý příkop a val.
Skalní hřeben tady končí hlubokou průrvou, snad to byl původní příkop? Dívám se na čelo předhradí.
Vracím se zpět do hradu, po protilehlém boku předhradí. Kopeček tu vypadá nebojovně, je mírný a nevysoký. Na obvodu je nízký val, snad pozůstatek po ohrazení. Ale dole pod hradbou vidím hluboký příkop a val, který vypadá nedokončeně. Logika velí, aby val obíhal celý bok předhradí a to rozhodně nedělá. Podle nákresu by to měl být pozůstatek zemní bašty.
Základy nějakých staveb dvou menších předhradí, před jádrem.
Vstup do jádra hradu.
Terénní pozůstatky budov, na nádvoří vedle jádra. Snímáno z hradního mostu.
Podivná skloněná hradba, kladená nasucho z velkých kamenů, obtáčela jádro hradu. Nevypadá moc bojeschopně.
Vypadá to spíš jako kamenný val, než hradba. Pohled z jádra hradu přes kamenný val na okolní krajinu.
Detail. Podivná to věc.
Stejná podivná hradba obíhá i druhou stranu hradu, ačkoli je tam hrad naprosto nepřístupný.
Tady to ještě drží pohromadě, vše je pokryté mechem.
Hrad má ještě několik zachovalých kleneb a sklepů.
Vstupní věž jádra, s klenutou komnatou v patře.
Ta samá věž, ta samá komnata, ale z opačné strany. Vidíme, že komnata byla luxusní a obytná a měla velký arkýř.
Obcházím hrad zboku, kde je chráněn skálou.
Dodneška se tu nechodí moc pohodlně.
Skála pod jádrem hradu.
To samé, trošku vejš. Díváme se přes kamenný val na zadní část jádra.
Nevím, jestli by mě bavilo bydlet na místě tak odlehlém. Jádro hradu zezadu, plus pohled na nádvoří pod jádrem.
Obcházím jádro hradu kolem dokola.
Valeně klenuté sklepy mají dodneška částečně zachované otisky po dřevěných deskách, pomocí kterých to klenuli.
Proč jsou ty sklepy vidět? Protože silná zeď, která je kryla, se sesula a odkryla to, co mělo zůstat skryto.
Most do jádra.
Před hradním jádrem stálo větší množství budov, ale už to vzalo za své.
Pokud tohle někdo nezajistí, brzo to spadne. Stojí na tom klenba chodby, pěkně děkuju, nechtěl bych pod tím stát, až to klekne.
A vezme to s sebou i roh paláce, možná i část kleneb.
Stav hradních zdí je tradičně strašlivý.
Volá to po konzervaci.
Základy vstupní branské budovy, ze které se vstupovalo do jádra.
Zbytek klenby vstupu věže jádra.
