15.05.2022 Zpět na hlavní stránku.
To jsem ze sebe zase jednou udělal pořádného trotla. Chtěl jsem jet po dlouhém čase zase jednou na Slovensko, do příhraničí, kde je nahloučena celá kupa hradů a zámků, které se táhnou v širokém páse podél moravských hranic. Začít jsem chtěl na zámku Červený Kameň. Už jsem tam kdysi byl, ale to už je drahně let. Povedlo se mi po delším přemlouvání, s využitím nátlaku, manipulací, psychoteroru a mentálních triků rytířů Jedi, překecat i pár přátel, aby jeli se mnou, což se rovnalo málem zázraku. Protože nikdo nemá čas a každý má program na rok dopředu. A pokud chcete někoho z nich vytáhnout na hodinku na pivo (v mém případě samozřejmě nealko pivo), tak abyste to organizovali aspoň půl roku předem. Výlet na Slovensko byla taková hurá akce, do poslední chvíle se nevědělo kam vlastně a jestli vůbec, ale dělal jsem co mohl, abych se řádně připravil. Aktualizoval jsem mapy v navigaci, kouknul jsem se kudy pojedem, celou cestu se pojede rovně po hlavní, neměl by to být problém. Vyzvedl jsem přátele a do navigace zadal Červený Kameň. Vzdálenost přesně seděla, název cíle seděl, co by se mohlo pokazit? A jelo se. Přišlo mi od začátku divné, kudy nás to ta navigace táhne, ale ze zkušenosti jsem věděl, že někdy má svou hlavu, však ona se ještě chytne. V podstatě to byla jednoduchá cesta, kterou bych dal i bez navigace, pomocí silničních tabulí. Jel jsem po paměti a navigace si ani moc nevšímal. Po delším čase se na ni kouknu a vidím, že navigace ukazuje úplné nesmysly. Místo abychom byli k cíli blíž, byli jsme dál! Co to? Usoudil jsem, že navigace prostě blbne a bude potřeba ji resetovat. Stalo se a jelo se dále. Ale navigace nás vedla dál nějak divně, snažila se nás neustále vést po okreskách a silnicích třetí třídy, přes malé vesničky někam do háje a já jsem byl čím dál zmatenější. Kudy nás to táhne, co to má být? Zastavil jsem a podíval se pořádně na mapu, hlavně na cíl naší cesty. A málem mě omývali. Navigace nebyla pokažená, to Slovensko je pokažené. Opět se vyskytla stejná zrada, jako posledně se dvěma Ratajemi. I na Slovensku jsou dva, ano, DVA Červené Kameně. Jeden je u Trnavy, druhý někde nad Trenčínem. A z Čech je na oba skoro stejně dlouhá cesta, takže když je zadáte do navigace, netušíte zradu. Navigace nás celou cestu táhla na sever k Trenčínu.
Přiznám se, že na Slovensko jezdím celkem nerad. Má to několik důvodů. Jeden z nich je, že slováci jezdí jako šílenci. Stalo se nám kdysi, že jsme předjížděli jiné auto cestou na hory - byla to klikatá okreska, žádná dálnice. A zezadu, zpoza nepřehledné zatáčky, se obrovskou rychlostí přiřítilo auto s kníratým debilem, který nás dvojitě předjel po krajnici a ohodil nám bok auta kamínky, takže nám potloukl lak a rozbil okno. Pokoušeli jsme se ho dohonit a zastavit, jel 180 km/h a i když ani naše auto nebylo žádné ořezávátko, měli jsme co dělat, abychom ho předjeli. Povedlo se nám ho předjet, zpomalit, máváme aby zastavil a když jsme sami zastavili a vystoupili a chtěli nehodu řešit, kopnul tam plný plyn, hodil kolem nás smyka a ujel - magor, totální magor, který by dávno neměl mít řidičák. Zapsali jsme jeho značku a toho kníratého debila bych jako svědek poznal, takže se řešilo, jestli s tím jít na policajty, nebo ne. Nicméně kamarád co už měl s nehodou na Slovensku svoje zkušenosti, nám to vymluvil. Že prý jediné co dokážeme je, že dostaneme pokutu, ztratíme na tom hromadu času a nic nevyřešíme. Měl celkem pravdu. Další důvod proč jezdím na Slovensko nerad je, že se tam platí eurem a pokud něco chci, musím si předem měnit peníze. Pokud si koruny vyměníte za eura, jsou umrtvené a nedají se utratit doma. Je to zbytečná umělá bariéra, která by nemusela být, kdybychom zůstali ve společném státě. Slováci by samozřejmě mohli říct, abychom si taky zavedli euro. Jenže rozumná vláda by euro nezavedla. Já jsem na Slovensku byl, na stejném místě před zavedením aura a po něm. Takový skokový nárůst cen, to fakt nechcete. Euro prostě není vhodné jako platidlo pro malé a chudé státy jako jsme my. Dalším důvodem je, že pokud člověk jede ráno na východ, jede proti slunci. A pokud se večer vrací na západ, zase jede proti slunci. Před pár lety jsme byli na zámku Bojnice, měl jsem původní čelní sklo které už mlelo z posledního a bylo silně poškrábané. Když zasvítilo slunce skloněné nad obzor, tak jsem viděl jen žlutou mlhu a řídil jsem se jen pomocí koncových světel auta před náma. Kdo říkal, že svícení ve dne je blbost? Já si myslím, že právě naopak. Svícení ve dne, je jedna z mála užitečných věcí které naše vláda zavedla (vedle zákazu kouření). A jestli mě něco štve, tak jsou to ojebávači, kteří nesvítí a místo toho si na auto nalepí diodové bludičky a předstírají, že jsou to světla na denní svícení. Že tím ohrožují nejen všechny kolem, ale hlavně SEBE, si nějak neuvědomují. Hlavní je, že ojebali systém a můžou se cítit maximálně in. Už jsem vícekrát potkal auto, kterého barva úplně splývala s povrchem silnice, jakoby mělo maskování. Pokud takový člověk ještě navíc nesvítí, celkem riskuje.
Dalším důvodem proč nerad jezdím na Slovensko je, že mají extrémně špatně značené obce. Před cedulí zabrzdím, jedu 50. I když často tu mají v obcích zóny 40 nebo 30 - to už je utrpení jezdit. Ale když nechci dostat pokutu a nevím jestli tam nemají radar, tak radši zatnu zuby, obrním se trpělivostí a jedu jak šnek, úplně nesmyslně pomalu. Nicméně konce obce nedovidím. Přehlédl jsem značku? Skončila ta obec už? Nebo pořád trvá? Už jsem dávno někde v lese nebo v polích, nikde ani živáčka, nikde ani domeček a já nevím, jestli jsem pořád v obci a jakou rychlostí teda mám jet. Navigace by mi to měla ukázat, ale spolehnout se na to taky nedá a navíc jsem té navigaci během cesty přestal věřit. Nejméně 2x během cesty, jsem narazil na kamerové brány snímající provoz, kolem kterých jsem prosvištěl 80. Byly daleko za obcí v lese, kde by omezení rychlosti nečekal ani jasnovidec. Takže počítám, že z téhle cesty dostanu minimálně dvě pokuty. I když jsem se maximálně snažil dodržovat stanovenou rychlost. Jaký má do háje zelenýho smysl, umisťovat značku "konec obce" někam do lesa, kilometr za skutečným koncem obce? Jaký to má do tří teček smysl, kromě zmatení řidičů? Tohle by stát neměl dovolovat, protože je to podvod na lidi, který má fungovat jako mýtná brána. Tohle už tady ve středověku taky bylo, že kam se člověk hnul, tam platil mýto. Neosvědčilo se to, brzdilo to ekonomiku. Je to lose-lose system, kdy každý okrádá na pokutách každého a řidiči se bojí někam jezdit, protože pokutě se prakticky nedá vyhnout. Rychlá a levná doprava, rovná se rychlá a levná ekonomika. To už věděli i ve starém Římě, že bez pořádných silnic nejde spravovat impérium. Pomalá a omezená doprava, rovná se pomalá a přibržděná ekonomika, to je jasné i debilovi. Všichni vědí, že je to špatně a přesto není takového boha, aby to vyřešil. Protože omezovat provoz, vyhánět auta z měst, utahovat šrouby, dělat řidičům pakárnu a zpomalovat dopravu, je něco jako nové náboženství. A lhát, vyloženě sprostě lhát, je na západě nová móda. Mimochodem, víte že se chystá plošné zavedení třicítky? Četl jsem k tomu neuvěřitelný článek od nějakého pomatence z motoristického webu, který s vážnou tváří tvrdil, že projet Prahu padesátkou a třicítkou, je prý rozdíl jen pár vteřin. Jaaaaasně. A 1+1 jsou tři a půl. Měl by se nechat vyšetřit, to už je na Chocholouška.
Takže na Červený Kameň jsme se nakonec nedostali. Protože jsem byl z té navigace už tak zmatený, že místo původního cíle nastoupil náhradní program. Zříceniny hradů Dobrá Voda a Korlátka. Aspoň něco. Fotky nejsou moje, jelikož se mi nechtělo tahat s foťákem, tak jsem focení nechal na spolucestujícím.
Obraz hradu Dobrá voda z konce 18. století, autor asi Jozef Lippert. Obrázky převzaty z hrady-zriceniny.cz
Blbinky v Minecraftu, na to mě užije. Ale že bych šel dělat něco pořádnýho, nebo si předplatil časopis Byznys pro každého, to ne.
Zříceniny kolem roku 1900
Z jiného úhlu.
Pohled na čelo hradu z opačné strany.
Plán hradu Dobrá voda, autoři: Bóna, Plaček. Obrázek převzat z https://www.hrady.cz/hrad-dobra-voda/galerieo/133126
Hrad Dobrá Voda už postrádá většinu tesaných článků. Na to, že tyhle hrady stály ještě koncem 18. století, už stačily opravdu mohutně zchátrat. Všimněme si nejméně 4 zdí, které chránily přístupovou cestu.
Jádro hradu na skále. Vzadu byla podivná maličká místnůstka s kamennými žlaby. Usuzuji na příruční kuchyňku, ale bez záruky. Tak jinak, prý to byla kaple.
Hrad údajně v roce 1762 vyhořel, poté byl ještě opraven, ale užíván byl jen částečně, chátral a postupně byl zcela opuštěn.
Zbytek čtverhranné věže v čele jádra na skále. Byla obytná a měla velká okna.
V roce 1656 proběhla na hradě inspekce a byl shledán ve špatném stavu.
Krásně lícované nárožní kameny v čele jádra. Tolik to dalo práce, tolik to stálo peněz a nakonec to nechají spadnout. Pamatuju si na příhodu z hradu Helfštejn, který byl hodnotnou pevností ještě v 18. století. Marie Terezie usoudila, že bude lepší to zbourat, ale místní lidi se kvůli tomu vzbouřili a dokonce zabili inženýra, který demolici řídil. Nemohli pochopit, proč by někdo boural hrad, na kterém celý život dřeli a na který platili daně. Samozřejmě, jakmile nastala válka Pruskem, rychle se zjistilo, že hrad je nutně potřeba a musí se rychle opravit. Ovšem po válce už ho definitivně zdemolovali a opustili.
Kamenné krakorce vystupující ze zdi v interiéru paláce, pravděpodobně nesly trámy podlahy. Obvykle se trámy prostě zazdily do zdi, při výměně podlah to ale mohl být problém. Ovšem v středověku se věci dělaly pořádně. Na zámku v Bechyni se donedávna dochoval původní středověký krov střechy, nějakých 500 let starý. Koukal jsem se onehdy na trámy stropu asi 10 let starého, ošetřeného zeleným svinstvem proti hmyzu a už je to jak ementál. Nevím, jak to dřív dělali, žo to víc vydrželo.
http://www.bobinsvet.eu/ucebne_pomocky/vlastiveda/up_vl_dobra_voda.htm
Zřícenina hradu Korlátka
Půdorys hradu Korlátka, převzato ze hrady-zamky.sk
A to už jsme na hradě Korlátka. Kdysi jsme tam už byli a prodírali se lánem kopřiv. Kopřivy jsou dneska pryč, to je nutno hodnotit pozitivně. Jak vidíme, střílny v hradbě se střídaly. Jedna střílna s nikou, druhá bez. Nějak podobně mohly vypadat ochozy i na hradě Cimburk, kde se nad vchodem do jádra dochovaly tři okénka nad sebou. Sdružení Polypeje, které se o Cimburk stará z toho usoudilo, že Cimburk měl dvě řady střílen nad sebou. Bylo by to jedno z vysvětlení.
Na hradě jsou i nějaké náznaky snahy o záchranu zbytků hradu. Dřív nebo později to odejde všechno, ale aspoň zpomalit chátrání by mohli. Hrad je velmi podobný české zřícenině Šelmberk, popřípadě zachovalému hradu Roštejn. Tedy věž na skále, za ní paláce a zboku hradbami sevřené nádvoří.
Brána do hradu je už patrná jen v základech. Ale podle branské zdi předstupující před obvod hradby si tipnu, že hrad měl kolébkový padací most s vlčí jámou. Ačkoli byla brána později evidentně upravovaná. V čele zříceniny stojí kamenná, pravděpodobně renesanční budova, pevnostního charakteru. V přízemí, nad dneska zpola zasypanými sklepy, má otvory po mohutných trámech podlahy. Okenní či dveřní otvory vedly jen dozadu, s výjimkou okna k bráně, které nese stopy po zmenšování, či zazdívce. Vzadu má budova náznak dřevěného ochozu. Zdi se dotýkají skály a rostlá skála je i součástí interiéru. Někdy stavitelé hradu překážející skálu prostě otesali a omítli, jako na hradě Nový Hrádek u Lukova, ale tady to asi nebylo možné, protože by tím narušovali skálu, na kterém stojí horní hrad. Nad přízemím bylo obranné polopatro se střílnami a tyto dneska zazděné střílny, na mě působí renesančně, novověce. Podlahy tohoto polopatra, nebo chcete-li strop přízemí, bylo viditelně mnohem slabší a ne tak důležité. Nad tímto polopatrem ovšem zdivo pokračovalo o hodně výš, takže tam můžeme čekat další patro.
Na hradě se dochovaly i nějaké dřevěné části. Okrouhle tesané, relativně tenké tyčky zazděné v hradbě, můžou být zbytky samonosného lešení. Viděl jsem tyhle tyčky, nebo otvory po nich na většině okolních hradů. Jen mi není jasné, proč se namáhali s jejich otesáním dokulata. Nebo žeby to byly prostě tenčí větve, které byly kulaté už v základu?
V čele hradu stála věž, s mimořádně velkou a prostornou hladomornou. Podle toho co se o hradě píše, byl až do konce svých dnů skutečně využíván jako vězení. Z věže dneska stojí jen střep zdi, na jeho vrcholku je zachované maličké okénko. Směrem dozadu, v úrovni vyšších podlaží, je na věži zachovaná malá plocha lícovaných kamenů v síle zdi, pravděpodobně zbytek dveřního otvoru. V zachovaném střepu věže, jsou také zachovány 4 otvory po trámech, snad zbytek dřevěného ochozu.
Sken starých fotek, ze zříceniny Ostrý Kameň, který stojí poblíž. Zřícenina stojí na kopci nad přehradou Buková. Kdysi jsem tam byl, dokonce 2x a vím jaká to byla štreka do kopce a tak nějak se mi tam nechce znovu. Takže trochu čítuju, když sem dávám staré fotky.
Počítám, že se tam vydám znovu a hrad dostane svou vlastní stránku. Jestli mě teda Fiala dříve nezavře za můj politický blog.
