jdomansky@tiscali.cz
04.07.2018 Zpět na hlavní stránku. Hrad Malenovice





Malenovice je extrémně málo známý, ale poměrně zajímavý hrádek. Stojí ve městě Malenovice, asi kilometr od hlavního tahu Napajedla-Zlín. Je trochu utopený, z hlavní silnice není vůbec vidět, nicméně jsou tam cedule. Pro hrubou orientaci postačí, že hrad leží pod kopcem, který vybíhá z hory Tlustá, na které stojí vysílač. A ten je vidět celkem zdaleka. K jeho historii. Plány hradu zde: První zmínka o nějakém panském sídle je z roku 1321, kdy se po nich píše Mikuláš z Malenovic. Markrabí moravský, Jan Jindřich, z rodu Lucemburků, tedy možná hrad přestavěl ze starší stavby. Pokud vám to jméno nic neříká, byl to rodný bratr císaře a krále Karla IV. Během své vlády toho stihnul hromadu koupit, vystavět, nebo přestavět, patřil mu kdejaký hrádek, nebo tvrzka. Skoro u každého moravského hradu je v historii aspoň malá zmínka na tohoto pána. Malenovice se mu dostaly do rukou roku 1356, kdy je získal od Jana z Bechyně. Protože středověk důsledně ctil místo, kde už předtím něco stálo a přesazování místa jinam bylo poměrně vzácné, můžeme říct, že hrad tam už nejspíše stál, možná ve skromnější podobě. Proti tomu stojí fakt, že hrad byl založen pod prudkým svahem. Hrady založené pod svahem, se začaly stavět právě za vlády Karla IV. Podívejte se někdy třeba na Karlštejn. Vypadá, jako by stál na pořádném kopečku, ale když se podíváme líp, zjistíme, že stojí ve svahu a Kněží hora ho převyšuje. Toto umístění hradu, by zase mluvilo pro novostavbu. Použitý hradní typ, plášťový hrad, byl oblíbeným typem Jana Jindřicha, viz třeba novostavba Nového Hradu u Lukova. Ale vzhledem k faktu, že netušíme, jak hrad tehdy vypadal, můžeme s jistotou říct, že nevíme nic. Ať už to byla novostavba, nebo přestavba starého sídla, Jan Jindřich z něj udělal slušnou rezidenci, kam by se mohl v případě nouze uchýlit. Dělal to často, na každém svém hradě chtěl mít pohodlné bydlení. Pokud se nějaký hrad dostal do jeho držení, upravil si ho tak, aby se na něj mohl kdykoli nastěhovat. Proč to dělal, už jsem tu popisoval mockrát, není třeba se opakovat (Tyroly, Markéta Pyskatá, atd). Datum založení hradu tedy neznáme, ale můžeme říct, že snad těsně po roce 1356. Při prohlídce jsem pochytil, že hrad měl původně i vysoký komín kuchyně, podobný jako na pozdějším Roupově. Komín se bohužel nedochoval. Hrad měl i velkou kapli, s náročnými okny, ze které se dochovala okna s malou částí gotické výmalby. Prostě, Malenovice byl značně výstavný a významný hrad, na kterém se ani vládce země nemusel stydět přespat. Dodneška se toho bohužel moc nedochovalo, hrad byl postupně přestavován na zámek, gotika byla bourána a zazdívána a tak se z výzdoby původního hradu Jana Jindřicha zachovalo jen pár drobností.

Dnešní přístupová cesta ke hradu.


Před hradem stála původně 4-křídlá správní budova, ze které se dodnes dochovalo jen jedno křídlo.


Renesanční okna nad vstupem do správní budovy, která pocházejí nejspíše z přestavby zámku v 16. století. Byla nad vstupní bránou, ale s nějakou obranou se tu nepočítalo. Tak velká okna v bráně.


Obvodová hradba jádra se střílnami v ochozech. Jádro hradu je typově hrad s plášťovou zdí. Kolem dokola hradu je silná hradba, budovy jsou schované za ní. Na fasádě je zbyteček klenby. Před hradbou kdysi něco stálo.


Pohled na vstupní budovu předzámčí.


Hrad stál ve svahu kopce, z jedné strany jej kopec silně převyšoval. Příkop, který hrad odděloval od tohoto kopce, byl výš, než hradby. Zvláštní řešení, ale obvyklé v dobách Karlových. Ano, za tímto příkopem, někde hluboko dole, je utopený hrad. Škoda, že je to tak zarostlé. Koncem 15. století se snažili napravit vrozenou chybu hradu výstavbou předsunuté bašty, ze které se dodnes zachovaly jen valy.


Jádro hradu ze zadní strany.


Z této strany je hrad slušně chráněn skalami.


Skály, třebas nevysoké, chránily hrad slušně, špatně se na ně šplhá.


Pozůstatek nějakého starého okénka na fasádě.


Arkýř, podle velikosti nejspíše původně záchodový?


Mohutné opěrné pilíře, podle některých údajů vystavěli v 18. století, ale já na nástavbě nad pilířem vidím renesanční okno. Tak tenhle pilíř bude asi starší.


Vstupní brána s barokním portálem, do kterého vede kamenný mostek.


Co to vidí moje oko? Ten obrys ostění zazděné brány, jak je okno, i s patkou pod tím, to se mi zdá? Myslel jsem, že vstup byl ve zlomu hradby, tam co stojí věž.


Portál vstupu do jádra.


Iluzívní malba falešného okna, kolem skutečného.


Původní středověký palác, s okny bývalé kaple. Tam se bohužel nedá dostat, což je škoda.


Zbytek malby na jednom okně bývalé kaple, přesnějí patron poutníků, svatý Kryštof.


Na protější straně je vidět něco renesančního.


Pohled přes studnu ke vchodu do jádra. Ty podivné talíře ve fasádě, je současné statické zajištění, hrad se stahoval kilometrem ocelových lan.


Pohled na protilehlou stranu nádvoří, s nějakou novodobou budovou, cca 19. století.


Vstup do klenutého přízemí čela jádra hradu.


Široký sedlový portál je renesanční, ale s prvky gotiky.


Výmalba sálu.


Výmalba barokní kapličky. Není to ta reprezentativní, velká, která měla okna na nádvoří. Tohle byla maličká soukromá kaple pro majitele hradu. Vznikla v roce 1660, kdy majitelka hradu Anna Veronika Borovská požádala biskupa o povolení k jejímu zřízení Zdroj.


Uděláme si panoráma, pohled na svah nad hradem.


Val nad hradem opravdu převyšuje hradní zdi.














Pohled z věže na vstupní budovu.


Pohled na přístupovou cestu.


Zoologické muzeum, se spoustou vycpaných zvířat.