jdomansky@tiscali.cz
05.06.2022
Zpět na hlavní stránku.
Plavecký hrad, Ostrý Kameň, Červený Kameň
Původně jsem chtěl jet jiný okruh. Trenčín, Topolčiansky hrad a Tematín. A kdyby mi vyzbyl čas, tak po cestě zpět ještě Čachtice a Branč, i když na obou posledně jmenovaných už jsem byl. I kolem Trenčína jsem už párkrát jel. Nicméně jsem se dočetl, že v okolí zřícenin Tematína, se potulují medvědi. A protože se na hrad jde lesem 5 km, když po cestě potkáte medvěda, neutečete mu. To mě docela zchladilo. Sice jsem nadšenec, ale ne zase takový, abych se nechal dobrovolně roztrhat divokou šelmou, jako raní křesťané. Stejně jsem chtěl napravit chybku z minula, kdy jsem se díky potížím s navigací nedostal na zámek Červený Kameň. A po cestě jsou ještě Plavecký hrad a Ostrý Kameň a zámek Smolenice a ještě jaskyňa Driny, jediná jeskyně v Malých Karpatech, které prolezení se údajně rovná kalciové injekci. Všude na jmenovaných místech už jsem kdysi byl, ale už je to tak dlouho, že si to nepamatuju, ani z toho nemám kvalitní fotky. Rozhodnuto, jedu do Malých Karpat.
Plavecký hrad, si nesmíme splést se zříceninou zámku
Plaveč, ten je o hodně dál. Jedná se o zříceninu hradu na vysokém kopci, nad vesničkou Plavecké Podhradie. Kromě této Plavecké vesničky je tu dalších několik Plaveckých vesnic, dost se to plete. Projel jsem vesničkou, zatočil doleva a hodil jsem to na parkovišťátko pod kopcem, stejně se dál jet nedalo. Značení bylo OK, nahoru jsem se dostal za 20 minut, časový plán krásně vycházel. Zřícenina mi vzhledem silně připomněla
Starý Jičín. I tady se něco dělo a bylo vidět sem tam lešení, nebo opravenou zídku. Plán a rekonstrukci hradu jsem převzal ze stránek
bobinsvet.eu a
bratislavaregion.travel, autor tam nebyl uveden.
Jak mohl hrad přibližně vypadat.
Půdorys Plaveckého hradu.
Hrad zezadu, z neznámých důvodů je tady na silnici zóna 70km, kterou jsem samozřejmě přehlédl. Ale pokuta by přijít nemusela, když jsem zastavoval na focení.
Zatočím doleva do vesničky Plavecké Podhradie a pak zase doleva. Kolem penziónu, po úzké silničce až k parkovišti.
Hrad vidím před sebou na kopci, takže bych neměl zabloudit.
První brána do hradu.
Od brány běží hradba se střílnami, na druhé straně zakončená mohutnou baštou.
Pozůstatek novověkého paláce, na boku předhradí.
Pilíře, které kdysi nesly most, ke vstupu do horního hradu.
Zadní část předhradí, zakončená ve skále.
Je to tu hodně strmé.
Horní hrad je od předhradí oddělen skálou.
Z horního hradu se dá sejít dolů, na přední obranné nádvoří. Vidíme, že slovenské hrady stavěly s oblibou dvě řady střílen nad sebou.
Nádvoří bylo chráněno další velkou baštou.
Čelo hradu zevnitř.
Věžová první brána, i se zachovalými trámy pro případný dendroprůzkum.
Horní hrad se střepem čtverhranné věže, která kdysi stála v čele jádra. Údajně byla obytná, a donedávna měla otisk po krbu.
Pohled z horního hradu na obranné první nádvoří, v dálce vesnice Plavecké Podhradie.
Střep bývalé věže zevnitř.
Boční palác horního hradu.
Konzerovaná zadní část jádra.
Pravděpodobně zazděné zuby bývalého cimbuří.
https://www.facebook.com/plaveckyhrad/
http://plaveckyhrad.asgard.sk/
https://bratislavaregion.travel/poi/31/plavecky-hrad
https://www.plaveckepodhradie.sk/plavecky-hrad.html
https://www.hrady.cz/hrad-plavecky-hrad
http://www.dejinyzahoria.sk/2013/07/udalosti_15.html
http://www.bobinsvet.eu/ucebne_pomocky/vlastiveda/up_vl_plavecky.htm
https://kamnahory.sk/Hrady-a-zamky/Plavecky-hrad.html
https://www.hrady-zamky.sk/plavecky-hrad/
https://www.academia.edu/
Na zřícenině
Ostrý Kameň u přehrady Buková, jsem už byl, ale před drahně lety. V místním kempu jsme kdysi s přáteli (dneska už spíš jen známými) kdysi tábořili. Auto jsem hodil na parkoviště před kempem a vydal se přes hráz na hrad. Na cestu jsem měl dvě hodiny a deset minut, na cestu tam a zpět po 50 min, na prohlídku 30 minut. Od hráze doleva po žluté, pak žlutá zahýbá do polí, pak kolem pole chráněného dlouhým elektrickým ohradníkem k lesu. Pak doprava a kousek po asfaltce na rázcestí, kde stojí rozcestník a tam jsem se napojil na červenou. Na hrad zbývá 600 metrů, ale těch nejtěžších. Jdu po červené, značení je vzorné, nevidím problém. Aaaa, křižovatka, tady to zahýbá, ale značka ukazuje jasně.
Jdu, ale je mi divné, že už dlouho nebyla červená značka. Co to? Cesta jde do prudkého kopce, v podstatě správným směrem, ale červené značky nevidím. A cesta náhle úplně končí. Přece jsem šel správně, tak co se děje. Stáhnul bych si mapy.cz, ale aplikačka nefunguje na "zastaralých" typech androidu. Každopádně tudy cesta dál nevede. Odkudsi zboku slyším hlasy. Že by? Lezu do kopce a po sto metrech, konečně cestička s červenými značkami, plná turistů. Ale jak jsem mohl uhnout z červené, když jsem šel stále po červené? Na řešení záhady jsem přišel až na zpáteční cestě. Na rozcestí, kde se cesta dělila na tři, jsem prostě přehlédl cestičku, která stoupala přímo proti kopci. Taky to mohli označit jasněji.
Tady se dostavila osudná chyba. Cesta se tu roztrojuje a já jsem samozřejmě zamířil tou prostřední, kam ukazovalo značení. Ale nevšiml jsem si, že je tu ještě třetí cestička, přímo do kopce. A přesně tou jsem se měl vydat. Proto jsem následně chvíli bloudil.
Už z dřívějška jsem věděl, že cesta na Ostrý Kameň jde zatraceně do kopce, ale vzpomínky zdaleka nevystihly skutečnost. Lezu do kopce, pot ze mě leje, dýchám jak lokomotiva, krůček po krůčku se probíjím vpřed. Na hrad jde hromada jiných lidí, včetně malých dětí, přece si neuříznu ostudu. Naštěstí je nejprudší úsek cesty jen krátký a většina cesty je hradní vozová cesta běžného sklonu. Od kempu na hrad mi to trvalo přesně 50 minut, ovšem za tu cenu, že jsem si na místním kamení zničil sandály. Pokud se na hrad budete chtít vydat, vemte si pořádné pevné boty a ne plastové sandálky jako já, jednak je po výletě můžete rovnou vyhodit a jednak budete mít od místního prachu úplně černé nohy.
A jak to tam dneska vypadá? No, od poslední návštěvy hrad dost zchátral. Když jsem tu byl posledně, viděl jsem na jedné ze spojovacích hradeb otisk pultové střechy, asi z nějaké hospodářské budovy. Dneska jsem tam nenašel nejen ten otisk, ale ani tu zeď! Zbyl z ní asi jen metr vysoký střep. Je to taková škoda. Byla to vysoká architektura, zkrášlující krajinu. Trvalo staletí to postavit a my to necháme prostě bez zájmu zmizet? Copak jsme jako Itálie, kde na památky všichni kašlou, protože jich tam mají až moc? Na hradě jsem se zdržel 45 minut, on je větší než by člověk čekal. Měl jsem už vyrazit dolů, aby vycházel časový plán, ale řekl jsem si: "nevadí, času dost." Zámek Smolenice dám až na zpáteční cestě, teď ho přeskočím. Takže jsem z hradu Ostrý Kameň vyrážel se zpožděním 15 minut. Ale zpáteční cesta mi trvala mnohem kratší dobu, jen 35 minut, takže jsem to stihnul a z kempu jsem vyrážel přesně ve 13:00 podle plánu.
Priehrada Buková.
Valím po hrázi, je krásné počasí.
Cílem je ten nižší kopeček vpravo. Hrad není vidět, je úplně zakrytý stromy.
Kemp.
Plán hradu Ostrý Kameň, Půdorys z knihy Encyklopedie slovenských hradů, Miroslav Plaček a Martin Bóna
Autor: Ing.Peter Gutek, 2009. Velmi povedená rekonstrukce hradu, použitá v knize Kamenní Strážcovia 1. Podrobný a značně realistický model. Je vidět, že autor má velké zkušenosti s památkami.
Hmotová rekonstrukce hradu, autor: Pavel Šimeček, tentokrát jen černobíle.
Jak mohl hrad velmi přibližně vypadat. Obrázek není můj, autora jsem nenašel.
Jiná rekonstrukce zříceniny, autor ing. Miroslav Matejka, převzato ze stránek
kcsmolenice.sav.sk
Podoba hradu ze 17. století, pravděpodobně hodně podle fantazie autora, což je u slovenských hradů docela častý problém. Převzato ze stránek
hrady-zriceniny.cz
Moje osobní rekonstrukce hradu v Minecraftu. Terén odhadem podle videí na youtube a kresleného plánu zříceniny.
Model je jen moje představa, může to být úplně špatně. Není jasné k čemu byla která zeď, jak byla vysoká, jakou měla střechu a čím byla krytá, jestli byla obranná, nebo jen tarasní, jestli to byl vnitřek budovy nebo jen hradba, prostě nic. To co jednou zaniklo, to už Entropie nikdy nenavrátí.
Jednoho dne turista přijde na zříceninu a zjistí, že zaniklo úplně všechno. Jako se to stalo tisícům jiných hradů.
Upřímně netuším, jestli čtverhranná stavba se zbytky arkýře byla opravdu věž. Na plánu hradu je tak namalovaná, ale já tam vidím výraznou spáru odshora až dolů. A navíc, z interiéru té údajné věže, vede nahoru brána, evidentně jen pro pěší, po které se zachovaly patky s vpadlinou pro padací most. Co to tam původně dělalo? Napadá mě jen, že věž je pozdější dostavba a předtím vedl na horní hrad zboku ten mostek, který později ztratil funkci, takže ho možná prostě nepoužívali. To se padacím mostům na hradech stávalo.
Okýnka a střílny jsou jen moje představa, nejsou ničím podloženy, nelze z nich nic vyvozovat.
Pohled na čelo hradu. Můžeme srovnat se starým vyobrazením hradu, ale trošku sedí jen čelo. Bůhví, z jaké strany umělec ten hrad maloval a co si tam přimyslel.
Letecký pohled.
Tak nějak teoreticky, mohl kdysi hrad vypadat od přehrady, kdyby byl celý.
A už jsem na hradě. Je celý zakrytý stromy a není moc vidět. Polygonální baštička v čele hradu.
Zbytky rozsáhlé zalomené hospodářské budovy s poměrně tenkými zdmi, která stála v čele hradu. Na starém vyobrazení do čela hradu umělec přimaloval barokní bastionové opevnění, které bych tam logicky i čekal, ale nikde ho v čele hradu nevidím, ani valy či jiné zbytky, které by po něm měly zbýt.
Průrva mezi skalními bloky, využitá jako jeden z hradních příkopů
Vstup do jádra hradu, se zaobleným nárožím. V čele jádra stála mohutná břitová bašta, nebo štítová hradba a vedle ní byl pravděpodobně vstup. Dnešní vstupy jsou vylámané lamači kamene, bránu nevidím. Ono to bylo celkem vysoko, možná byla jen pro pěší.
Zbytek paláce, za štítovou hradbou. Líc zdí je vypadaný, stavba mele z posledního.
Pohled na čelo zadního jádra na skále. Možná to byl palác, možná nádvoříčko, každopádně se do něj chodilo zboku od čtverhranné věže.
Pohled na věž, vpravo má zbytek po nějaké příčce, která se na věž napojovala. Snad hradba.
Z vegetace vyčuhuje jen obytná věž se zbytkem arkýře.
Pohled z hradu na přehradu Buková.
Pohled na předsunutou baštu zezadu, i s otvorem kudy se tam dneska leze. Je tam nějaká vyzděná šachta, kdo ví k čemu kdysi byla.
Pohled na čelo hradu, docela to zaniká v hustém lese. V čele amorfní, rychle se rozpadající zdivo předsunuté bašty.
Z hradu je výborný výhled na okolní přírodu a kopce.
https://www.infoglobe.cz/tip-na-vylet/sr-ostry-kamen-strazce-v-malych-karpatech-video
http://www.panorama.sk/go/clanky/455.asp?lang=sk&sv=2
http://www.bobinsvet.eu/ucebne_pomocky/vlastiveda/up_vl_ostrykamen.htm
https://www.hrady-zriceniny.cz/SK__ostry_kamen.htm
http://ostrykamen.asgard.sk/
https://www.hrady.cz/hrad-ostry-kamen
https://www.kamnavylety.sk/hrad-ostry-kamen/
https://www.hrady-zamky.sk/ostry-kamen/
https://blog.veruce.cz/ostry-kamen/
https://www.horneoresany.sk/ostry-kamen
http://www.slovenskehrady.sk/hrad-ostry-kamen
https://medievalheritage.eu/en/main-page/heritage/slovakia/ostry-kamen-castle/
geocaching.com
Kolem zámku Smolenice jsem jen prosvištěl, abych stíhal včas prohlídku na zámku Červený Kameň. Přece jen je to 30 km daleko, bůhví jak to tam bude s parkováním, ať mám rezervu.
Takto vypadaly Smolenice jako zřícenina, před
přestavbou na zámek. Přestavba začala v roce 1911. Ano, na počátku 20. století. To bylo tehdy celkem normální, podobně byla obnovena zřícenina hradu Kokořín, přestavěn hrad Bouzov, zámek Bojnice, Hluboká, atd.
Do obce Častá, kde zámek
Červený Kameň stojí, jsem přijel se slušnou časovou rezervou. JENŽE tu měli nějaké mecheche cyklofašouni. Napřed jsem stál asi 15 minut a čekal, až kolem přejede peloton cyklounů a pořadatelům se uráčí nás pustit dál. A pak jsem zjistil, že tam kam chci odbočit, mě nepustí. Blikám blikači, ukazuju že chci tam, ale pořadatel s policajtem rezolutně odmítá a ukazuje úplně jinam - přesně tam, kam nechci. Buzeranti. Co se dá dělat, jedu asi kilometr někam do háje, otáčím to a vracím se. Cyklofašouni opět buzerují na křižovatce a tam kam chci, mě nepustí. Ach jo. Tak nevadí, hodím to někam do obce a půjdu pěšky, snad tam ti debilové pouštějí aspoň chodce. To už by byl vrchol, kdyby ne. Dávám auto asi půl kiláku daleko ke kostelu a jdu pěšky. Když přijdu na křižovatku, kde mě cyklofašouni předtím nechtěli pustit, málem mě omývají. Už tam není ani noha, závod skončil. Přijet o pět minut později a mohl jsem jet. Kdybych nespěchal a šel v klidu na ty Smolenice, dojel bych až po závodech a měl bych klid. Ale kdo to mohl tušit.
Ke hradu doprava a nahoru, asi 1,5 km. U zámku free parkoviště. Tady stáli policajti a bránili mi ve vjezdu, kvůli cyklounům.
Chvíli přemýšlím, jestli se mám vrátit pro auto. Cedule říká, že zámek je 1,5 km daleko. Co je to pro mě, kašlu na auto a vyrážím pěšky. Kdo ví, jak to je u zámku s parkováním, třeba bych se nakonec stejně musel vracet. (parkování je přímo u hradu, free). Ano, bylo to jen 1,5 km, ale do pořádného kopce. Na zámek přicházím díky cyklofašounům s hodinovým zpožděním a pěkně schvácený. A to jsem si myslel, jaká to bude pohoda. Autem zajedu přímo k zámku jako pán, posedím v restauraci, pojím, utratím eura, odpočinu si. No, máš ho vidět. Prohlídku ve 14:00 už nestíhám, musím čekat na další, do 15:00. Naštěstí budu čekat jen půl hodiny. Že bych si tu mezitím něco dal?
Koukám po cenách v místním bufetu a jdou na mě mdloby. Kopeček zmrzliny za euro dvacet? Asi si nechám zajít chuť. Jdu k jinému bufetu a opět koukám po cenách. Málem mě zase omývají. Malý perníček za 3,5 eura? Ptám se, co tam mají nelevnějšího na pití. Třetinku vody. Kolik stojí? Euro a půl. Ježíši, z čeho ti slováci vlastně žijí, to je mi záhadou. To jsou na tom ekonomicky tak skvěle, že si můžou dovolit platit německé ceny? Já bych tam umřel hlady a na jídlo bych si musel vzít úvěr. Ale hlavně že jim tu vlaje vlajka EU a nesmí scházet ani tradiční modro-žlutý hadr, jakože jsme velcí "demokraté." Ach jo. Slovensko je pro chudé české turisty bohužel příliš drahé. Takže ze mě kšefty neměli, za celý výlet jsem kromě benzínu utratil jen dvě eura.
Když jsem byl na zámku Červený Kameň posledně, prohlídku prováděla průvodkyně v dobovém kostýmu, to už je dneska pryč. I tady si vedení zámku bohužel myslí, že návštěvníci přímo lační po informacích, ze kterého století je která váza a kdo je na tom či onom obraze. Prohlídka trochu zdlouhavá a nudná, sem tam pitomost vycucaná z prstu, neschází tradiční kecy o zrcadle, do kterého kdo se podívá, tak do roka (doplňte blbost podle chuti), jak je to na zámcích standartem. Ale, musím i pochválit. Narozdíl od českých hradů a zámků, sem naštěstí ještě nedorazil odporný český zlozvyk a mor českých památek, rozdělování do okruhů. Tady vám ukážou hrad včetně sklepů. Navíc, Červený Kameň v pokladně z nějakých důvodů nevybíral vstupné. Ano, vstup byl úplně zdarma. A já s sebou celou dobu tahám plnou kapsu euromincí, že se jich konečně zbavím.
Aspoň jsem si koupil za dvě eura možnost focení. Marně se ovšem snažím sloupnout krycí papír z nálepky, abych si ji nalepil na hrudník. Po několika minutách marného boje jsem usoudil, že to asi nálepka není. U vchodu do zámku mě nicméně průvodce upozorňuje, že si to mám nalepit. Říkám mu, že mi to nejde sloupnout. Bere si nálepku a na první pokus ji sloupává. Koho by napadlo, že na hranatém papíře, bude KRUHOVÁ nálepka. Ach jo. Z hradu vyrážím opět pěšky, aspoň že je to tentokrát z kopce. K autu dorážím v 17:00, co jsem tam probůh dělal dvě hodiny? Časový plán je kvůli cyklofašounům úplně v háji, jsem už docela unavený, protože během celé prohlídky si nikde nešlo sednout. Jeskyni Driny i Zámek Smolenice jen míjím, snad až někdy jindy.
Modernizovaný kostelíček s gotickým jádrem a pěkně hnusnou fasádou.
Vstupní cesta do předzámčí.
Zámek je zasazen v anglickém parku. Ony se v 17. století původně dělaly parky francouzské, ale ty byly extrémně náročné na údržbu, takže se později většinou měnily na anglické.
A co to vlastně znamená, anglický park? No, sami vidíte. Trávník a sem tam stromy. Nic složitého, příroda se postará o zbytek.
Vstup do zámku.
Na Slovensku se až do 18. století stavěly opevněné zámky, kvůli neustále hrozícím nájezdům turků a tatarů. Renesanční nárožní bašty pro kanony.
Nádvoří zámku.
Bašta je volně přístupná po schodišti. Divil jsem se, proč byla u vstupu na baštu cedule, že je přísný zákaz vylézat na zeď.
Ona ta zeď má několik metrů a není přes ni vidět. Jako vyhlídka teda nic moc.
Barokní salla terenna, neboli sál přírody. Umělá jeskyně, kdysi ochlazovaná vodou proudící po podlaze. V horké slunné Itálii nezbytnost, u nás využitelná jen v létě.
Zámecká lékárna.
Zámecká barokní kaple.
Knihovna.
Všiml jsem si dvou pozůstatků po původním gotickém hradě, toto je jeden z nich. Sedlový portál cca z počátku 15. století.
Ze strany obrácené do sklepů, má dodnes vpadlinu pro dveře.
Odtud, kde je dneska jen vzduch, muselo dříve stát něco, z čeho se do toho portálu chodilo.
Hrad byl majetkem nesmírně bohatého pána Fuggera, který byl bankéřem a důlním podnikatelem. Nechal starý hrad zbořit a postavit nový zámek úplně znovu, v renesančním slohu.
A protože myslel hlavně na kšeft, nechal na hradě vystavět obrovské sklepy pro uskladnění zboží a natěžené rudy. Mimochodem, hrad nebyl stavěn pomocí nucených robot, jak bylo tehdy zvykem, ale čistě za peníze.
Ve všech čtyřech nárožích obdélného zámku, nechal vystavět mohutné renesanční bašty pro kanony, se systémem odvětrávání ve stropě. To bylo velmi důležité, jinak by se obsluha přiotrávila nespálenými plyny a kouřem po výstřelu.
Zámek po renesanční přestavbě roku 1570. Obrázek převzat z
hrady-zriceniny.cz
Plán renesanční fáze hradu, i s vyznačením zjištěných zbytků původního hradu. Jak vidíme, půdorys renesančního pevnostního zámku, vůbec nerespektoval původní půdorys. autoři: M.Bóna, M.Plaček Převzato ze stránek
medievalheritage.eu
Rekonstrukce středověké podoby hradu Červený Kameň, před zbouráním a renesanční přestavbou. Převzato ze stránek
spoznaj.praveslovenske.sk
Pohled na zámek Červený Kameň, včetně dneska odstraněných barokních bastionů. Převzato ze stránek
www.webumenia.sk Autor: Kaspar Merian.
Plán zámku Červený Kameň. Převzato ze stránek
hrady-zamky.sk/cerveny-kamen/, na zdroj odkazuju.
Zámek Červený Kameň zboku.
Červený Kameň v 18. století, Samuel Mikovíny – autor predlohy, Abraham Kaltschmidt – rytec, převzato ze stránek
webumenia.sk
Mimochodem, všimli jste si někdy, kolik barev je obsaženo v názvech hradů na Slovensku? To máte Červený Kameň, Biely Kameň, Modrý Kameň, Sivý Kameň a u nás nic. U nás máme asi jen samé šedivé šutráky. Takže, to je vše přátelé.
https://hradcervenykamen.sk/
https://www.facebook.com/CervenyKamenHrad
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_Kame%C5%88_(hrad)
https://www.hrady.cz/hrad-cerveny-kamen
medievalheritage.eu