08.06.2021 Zpět na hlavní stránku.
Město Bzenec mělo postupně čtyři hradní a zámecké stavby. První stavbou byl románský hrad, který stál na kopci nad městem, kde dneska stojí barokní kaple. Byl zbourán do základů. Pak měl Bzenec dole pod kopcem pozdně gotickou tvrz, upravenou na renesanční opevněný zámek. Pravděpodobně zničena do základů, nebo pojmuta do tělesa následného barokního zámku, takže se zcela ztratila. Na místě tvrze byl vystavěn velký barokní zámek, který byl následně do základů zbořen. Na místě barokního zámku byl vystavěn pseudogotický zámeček, zachovaný dodnes, i když ve značně zchátralém stavu. Probereme si postupně všechny 4 fáze. Ale takový chaos v letopočtech už jsem dlouho neviděl. Co stránka, to jiný údaj. Budu se snažit si to ověřovat, ale neručím za přesnost. Údaje budu brát ze stránek soupispamatek.com, které na mě působí důvěryhodným dojmem.
cca 1230-1430
200 let života prvního románského hradu.
Hypotetický, od základu úplně vymyšlený model hradu Bzenec. O hradu nemáme žádné informace, kromě oválného tvaru pahorku, zplanýrovaného kvůli výstavbě kaple v 18. století a pak máme jeden částečně zachovalý příkop. To je vše. Co zbývá, než si začít vymýšlet. Model je k mání na Minecraft serveru Domanskyblock. Takže jak vidíme, zvolili jsme klasiku s oválným bergfritem v čele. Jestli tam ta věž vůbec stála a jestli byla kulatá, se neví. Nemuselo tam stát vůbec nic, nebo věž mohla být klidně hranatá, kulatá s břitem, nebo dokonce osmihranná, fantazii se meze nekladou. Palác možná opravdu byl nad nejprudším svahem, v nejchráněnější poloze. Do jádra se mohlo jezdit pouze koňmo a pěšky, v takovém případě mohla cesta vést dnem příkopu, jak to tam mám já. A vstup mohl být zezadu, kde mohla hradba být zvýšena a upravena do podoby vstupní věžičky. Předhradí mohlo být opevněno dřevěnou hradbou, kudy se tam jezdilo netuším, ale dovolil jsem si přístupovou cestu vést vymletým korytem bývalého potoka, kterým vede cesta na hrad dodnes. Poté co se koryto vytratí do terénu, cesta mohla zabočit do dřevěné vstupní věže. No, dělal jsem co jsem mohl a co jsem stihnul za půl dne práce v Minecraftu.
V jakém slohu byl první hrad založen?
První jistá zmínka o hradu Bzenec, je z roku 1231 (papež Řehoř IX. 10. dubna 1231), kdy byl majetkem královny Konstancie, které byla téměř jistě i jeho zakladatelkou podobně jako u jiných hradů v okolí (Břeclav). Je téměř jisté, že byl vystavěn v románském slohu s jeho typickými znaky, tedy kvádříkové zdivo a otvory s půlkruhovými oblouky. Zatímco v Čechách bylo románské umění opuštěno ihned, jakmile na trůn nastoupil král Václav první - a už v rok jeho nástupu (1230) vznikly v Čechách první raně gotické hrádky šlechty (Krašov). Na Moravě byl proces pomalejší a románské stavby (Lukov, Brumov) se stavěly ještě v polovině 13. století (Buchlov). Pravděpodobně v souvislosti se stavební hutí kláštera na Velehradě. Církev si na nějaké novoty nikdy moc nepotrpěla. Není vůbec vyloučeno, že i Bzenec byl stavěn touto hutí. Románské umění po polovině 13. století rychle vyšlo z módy - a není se co divit, vzhledem k jeho těžkopádnosti. Je nutné zmínit, že románské umění mělo být přesnou kopií římských staveb. Řím-Roma-románský. Ale narozdíl od lehkých a elegantních antických staveb, bylo románské umění neskutečně těžkopádné a hmotné a nebylo se co divit, že po příchodu lehké a vzdušné gotiky, byly románské stavby často přestavovány, nebo bořeny. Například královský románský hrad Lukov, který se stavěl ve stejném období, byl přestavěn tak výrazně, že po přestavbách nezbylo z původního románského hradu prakticky nic. Vezmeme-li jiný, méně drastický příklad, hrad Kunštát, zde byl románský palác ponechán, ale okna byla zazděna a místo nich byla proražena nová. I na Bzenci tedy můžeme předpokládat gotické stavební úpravy a dostavby, zejména na obytné části hradu.
Terénní reliéf bývalého hradu, nám bohužel nedává žádné jasné odpovědi. Nevidím velkou podobnost s terénním náčrtem hradu nahoře. Vidíme nízký oválný pahorek uprostřed, kde stojí kaple. Tento pahorek ale může být novodobou terénní úpravou z 18. století - nedá se to vyloučit. Předhradí mohlo být chráněno koryty vymletými vodou, nicméně muselo být extrémně velké a v čelní části, kde koryta mizí v terénu, se nedochovaly stopy po jakémkoli opevnění. Podle toho co jsem četl, se na této ploše skutečně nějaké osídlení nacházelo, ovšem mohlo být pouze lehce ohrazeno. Velmi hrubý odhad je, že hrad mohl mít (snad) oválné jádro, obtočené dřevěnou palisádou předhradí a toto předhradí vybíhalo daleko před jádro.
Pozdně gotickou přestavbu můžeme vyloučit.
Hradu se vyhnuly pozdně gotické přestavby a úpravy, spočívající zejména ve stavbě nových okruhů opevnění s věžemi pro palné zbraně. Na Moravě obecně došlo k prvním takovým přestavbám až po dobytí Moravy maďary po roce 1468 (Střílky?), ale historizující retardační tendence (Menclová) i poté zvrátily vývoj nazpět a způsobily, že první opravdu masové přestavby hradů pro potřeby palných zbraní, se na Moravě konaly až na samém sklonku 15. století, kolem roku 1490 a později (Cimburk). Narozdíl od Čech, kde se první přestavby hradů pro palné zbraně konaly už po husitských válkách (Kumburk 1450). Protože hrad Bzenec je v roce 1435 (nebo 1431?) zmiňován už jako opuštěný a v roce 1491 dokonce jako zřícenina a z toho i vidíme, jak rychle postupovala devastace stavby, můžeme s jistotou zcela vyloučit, že by byl někdy opatřen opevněním, určeným pro palné zbraně. Opuštění hradu mohlo souviset s dobytím husity. Každopádně v roce 1422 skončila vláda zeměpána a panství se ocitlo v rukách šlechticů. Ti nemuseli mít zájem, nebo ještě hůře prostředky na obnově starého hradu a místo něj si postavili opevněný panský dům ve městě.
Na čem hrad stojí.
Hrad byl založen na písčitém kopci. V okolí se od Bzence k Hodonínu rozkládala tzv. Moravská Sahara. Skutečná poušť s dunami a písečnými přesypy. Malý zlomek této pouště se dochoval, ale většina byla osázena stromy. Je nutné zmínit jméno člověka, který celý život tuto písečnou poušť, přes nepochopení lidí i úřadů trpělivě 25 let osazoval stromy. Jmenoval se Jan Bedřich Bechtel (* 1800 - † 1868). Ostatně, už název některých měst v okolí, třeba Moravský Písek naznačuje, že o písek tu nikdy nebyla nouze. Bzenec byl tedy hradem, doslova založeným na písku. Stál na mírném ale osamělém kopci, který výrazně vyčnívá v rovinaté krajině a poskytuje pěkný výhled do kraje. Ale nebyl založen na nejvyšším vrcholu kopce, spíše na jeho okraji. Kopec má pohledově dva vrcholy. Jeden vyšší a druhý nižší. Hrad byl založen na tom nižším. Z jedné strany byl hrad chráněn bokem kopce, mírně se svažujícím k městu Bzenec. Z druhé strany strouhou, údajným korytem vyschlého potoka, který tvoří přirozený příkop. Přibližně uprostřed hradního areálu stojí barokní kaple z 18. století, která bohužel poničila terénní stopy v jádru hradu.
Dnešní stav.
Na hradním kopci není ani nejmenší stopy po zdivu a pokud by se hrad někdy zkoumal, museli by archeologové postupovat "velkomoravským" způsobem, tedy sledovat odlišnou barvu hlíny a kameno-maltovou drť v druhotně zasypaných jámách. Zachovaly se nám nějaké valy a příkopy, ale nejde s určitostí říct, jestli jsou středověké, nebo se jedná o zkomolení terénu při stavbě oné nešťastné kaple a jejích pomocných stavbiček. Tak málo informací o nějakém hradu, to jsem ještě nezažil. Bude potřeba hodně zapojit fantazii, jestli mám udělat nějakou rekonstrukci.
Rekonstrukce.
Ach. Kde vzít informace a nekrást. Tak tedy, nezbývá než si začít vymýšlet. Před vystavěním kaple tam nejspíše byl buď klasický suťový pahorek, ukrývající zbytky ústřední stavby, nebo tam byla plošina a na ní hrázky po bývalých zdech. Protože nikde nevidím nějakou zásadní navážku, spíše naopak, vidím to spíše na terénní reliéf, který stačilo zasypat a srovnat. Před stavbou kaple, ten pahorek (asi) rozvezli a vyrovnali, aby získali vhodnou plošinu. Plošina je totiž nízko, hodně nízko, takže zachovalý zbytek okružního příkopu a jeho val má jen nepatrnou výšku, asi 3 metry. Původně musel být nejméně 2x, možná i 3x vyšší, aby přispíval k obraně. Co bylo v jádru hradu se neví, ale můžeme předpokládat vícebokou obvodovou hradbu. Oválné stavby kromě věží, neměli románští stavitelé moc v lásce. Na moravských hradech jsou případy věží nebo věžic, umožňujících boční palbu, vzácné (Úsov), až žádné, takže i tady budu předpokládat, že kromě ochrany vstupu podobně jako na Lukově, tady flankovací věže nebyly. Palác byl snad v nejchráněnější části hradu, nad strží. Na jihozápadní straně jádra, směrem k městu Bzenec, je hrad chráněn sice vysokým, ale relativně mírným svahem. Asi proto vidím na boku jádra zdvojení opevnění, které se vytrácí v zadní části jádra. Mohl by to být přístupový koridor, ale je to hodně úzké, tak na jeden povoz nejvýš. Na druhou stranu, podobné boční koridory s bránou zboku či zezadu, jsem viděl na vícero hradech z přibližně stejné doby, jako Střílky, Lukov, Brumov, atd.
Hrad se přesouvá do města Bzenec.
O zničení hradu v 15. století, jsem našel několik různých údajů. 1431 se prý uvádí jako pustý, 1491 se uvádí jako zbořeniště. Proto byl založen druhý hrad - chcete-li tvrz, pod kopcem ve městě, už v místě dnešního zámku. Našel jsem několik různých údajů o době jeho stavby, 1450, 1482. Tato pozdně gotická stavba už měla typické nízké hradby a nárožní bašty pro palné zbraně, přitom nikomu až tak nevadilo, že stojí vlastně pod kopcem, na dokonale ohrozitelném místě. Později byl tento hrad přestavěn na opevněný renesanční zámek. Pokud se nepletu, vidím tam velký kostel jako dominantu celé stavby a směrem k městu a proti kopci menší zámecké budovy. Z porostu za hradem vykukuje nějaká velká věž, snad předsunutá věž opevnění? Renesanční zámek byl později odstraněn nebo výrazně přestavěn při přestavbě na barokní zámek.
Barevný obrázek z Bzenecké fary.
cca 1750-1850
Sto let života barokního zámku.
Barokní zámek byla velká a honosná stavba s velkým parkem, oranžérií, jezerem s několika ostrovy. Vidíme, že po hradě na kopci už není ani stopy a na jeho místě už stojí barokní kostel. Našel jsem několik různých údajů o době stavby (1709-1736), nevím který je správně, ale zámek se jistě budoval někdy v 1. polovině 18. století. Zámek se mohl dodnes zachovat a být pýchou města, ale v další stavební etapě byl bohužel do základů zbourán.
Zvětšenina výřezu z obrazu. Barokní zámek Bzenec a oranžérie v zámeckém parku.
Výkres průčelí zámku, autorem je snad Domenico Martinelli (dokument v PDF o jeho činnosti na Moravě), Starší martinelliho návrh pravděpodobně převzal stavitel zámku Václav Petruzzi a upravil ho pro svou stavbu. Jak vidíme při srovnání s obrázkem zámku nahoře, stavba se uskutečnila, i s věžičkou s křížkem uprostřed.
cca 1850-20xx
Zatím přibližně 150 let života pseugotického zámku opuštěného všemi.
Tehdejší majitel zámku Vilém hrabě z Reichenbachu a z Lesonic, se v polovině 19. století rozhodl pro úplné zboření zámku a jeho nahrazení tehdy módním pseudogotickým zámkem, podobně jako je Hluboká, nebo Nový Hrádek u Nechanic. Bohužel, náklady na stavbu byly natolik neúnosné, že stavebník spáchal roku 1866 sebevraždu a zbrusu nový zámek už nebyl nikdy vybaven nábytkem, a už nikdy nebyl používán jako panské sídlo. Za komunistů byl doplněn několika "vkusnými" stavbami ve stylu funkcionalizmu (po pádu komunizmu zbořeny), ponechán bez údržby a tak zchátral až do dnešního stavu. Stavba bohužel není nijak stará, ani cenná. Výjimku snad představují jen sklepy, které se snad zachovaly z historických dob a ve kterých místní vinařský podnik skladuje vínu Chateau Bzenec.
Zámek zezadu, pravděpodobně krátce po dostavbě, včetně věže nad vchodem, která se později začala naklánět a musela být zbourána.
Kaple na místě bývalého hradu, po poškození na konci 2. světové války.
