27.02.2020 Zpět na hlavní stránku.
Novinky.
Hmotové rekonstrukce a plány.
Jádro hradu.
První předhradí
Druhé předhradí.
Předsunutá bašta.
Stará vyobrazení.
Kudy na hrad.
Historie.
Okolí hradu.
Odkazy a zdroje.
Novinky.
15.02.2024
První Sketchup model hradu, mi moc nevyšel. Plán hradu, který jsem si vzal za základ, byl po osobní návštěvě místa shledán mylným, práce je na vyhození. Našel jsem si tedy jiný, novější a přesnější plán, od Radima Vrly, který podle všeho vychází ze skutečného 3D modelu terénu a pokouším se o druhý model. Problémy mi dělá terén, který se ve Sketchup modeluje extrémně špatně, přesněji řečeno to jako samouk vůbec neumím. Ve svém předchozím dokončeném modelu hradu Cimburk, jsem mohl terén prostě zjednodušit, metr žádná míra, udělám to jako rovnou placku a hotovo. Ovšem na hradě Střílky, je převýšení mezi nejnižším a nejvyšším místem 30 metrů. O hradě není známo nic, nebyl proveden ani archeo průzkum, není znám ani obyčejný půdorys hradu a pokud lesní podnik bude pokračovat v devastaci zříceniny stejným tempem, nezbyde tam za jednu generaci ke zkoumání vůbec nic. S jistotou není známo dokonce ani to, kudy se do hradu vlastně chodilo, nebo kde byly brány, jestli měl hrad nějaké bašty a kde, no prostě není známo nic. Proto je třeba brát můj rozpracovaný model, jako čistou fikci. Ale dělám co můžu.
15.02.2024
Sdružení Agartha.cz kdysi využilo nelegálního amatérského výkopu neznámých pachatelů, aby odhalilo sklepení na hradě. Bylo pochopitelně prázdné. Čekal by někdo po pěti stoletích demolice a drancování, snad poklad templářů? Takže se dál nic nedělo a výkop byl zase zasypán, což chválím. Požádal jsem už minulý rok sdružení mailem o více fotek této části, abych si ujasnil, kde to vlastně je. Ale bohužel, zatím jsem nic neobdržel. Na fotografii převzaté ze stránek Agartha, vidíme vchod do sklepa, vpravo vidíme snad opěrný pilíř, nebo snad zbytek příčky. Zdivo vlevo je z velkých kvádrů, zdivo uprostřed a vpravo, mi přijde z cihel. Vypadá to, že na hradě se koncem 15. až počátek 16. století stavělo. Úlomky cihel jsou ve zbytcích paláce vidět dodnes. Pokud jsem správně odhadl kde se místo nachází, vchod do sklepení je právě tam, kde se podle plánů má nacházet hlavní hradba raně gotického hradu. Moc mi to nedává smysl. Buď je to místo jinde než si myslím, nebo byla ta hradba nějak upravena na podélnou příčku paláce. Že by tu hlavní hradbu v tom místě zbořili, v souvislosti s výstavbou souběžného druhého traktu paláce v bývalém parkánu a vystavěli místo ní cihlovou příčku? Jestli je fotka pořízena v místě, kdy si myslím že to je, pak je celkem jasné, že buď byl hradní parkán skutečně zastavěn, nebo byl domnělý hradní parkán odjakživa palácem a sklep vedl pod nezastavěné nádvoří a plány hradu by pak byly špatně. Chce to odborný archeologický průzkum, aby se ujasnil aspoň hrubý půdorys, takhle jen tápu.
Mimochodem, vchod je velmi podobný vstupu do tajné chodby pod nádvořím na hradě Cimburk, která začínala v (roce 1989 zřícené) čelní příčce paláce a pravděpodobně vedla do cisterny. Obrázek převzat z facebook skupiny přátel hradu Cimburk
07.12.2023
Skutečný odborný průzkum hradu, třeba i jen zběžný, žádnou fantazií nenahradíš. Můžu jen tušit, že hrad byl původně členitejší, ale dokud to někdo odborně nezpracuje, nevím nic. Čas od času na netu hledám informace o hradu. Co kdyby se našlo něco nového. Dokonce jsem zkusil i GPT chat s umělou inteligencí. Jasně že to nenašlo nic. Omluvilo se to, že info je rok staré a nemá dost informací. A že se mám obrátit na instituce které se tím zabývají. No nevadí, tak hledám dál a narazím na zmínku o článku "Hrad Střílky. Příspěvek k poznání zanikající památky" od historika pana Vrly. Článek má být součástí publikace Na hradech a tvrzích, kterou sepsali a vydali žáci a přátelé historika Miroslava Plačka, k jeho 75. narozeninám. Jsem značně skeptický, stejně tam bude jen to, co už o hradě znám. Střílkám je věnováno jen pár stránek z celé knihy, nemůžu čekat zázraky. Ale naděje umírá poslední, objednávám. No, kniha překvapila! Radim Vrla totiž zpracoval úplně nový plánek hradu, se všemi odkrytými zbytky zdí, plus staré fotky s popisem! Věci, o kterých jsem měl jen mlhavý pojem, jsou tam pěkně vyložené. I když se nám dochovalo jen zlomek toho, co tam kdysi stálo a i když máme odkryt jen nepatrný zlomek toho, co tam stále je, každá informace je cenná. Tak to bych nečekal, zase jsem se o malinko posunul. Dávat sem nějaké její skeny by samozřejmě bylo porušení autorského práva, ale dá se koupit. Velmi zajímavá kniha, doporučuji.
23.11.2023
Hádejte co je tohle? Myslíte si patrně, že je to čerstvě zplanýrovaná lesní cesta, že? Omyl, přátelé, je to středověký příkop! Teda byl. Ještě před pár dny, než ho lesáci vylepšili na verzi 2,0. Kořeny stromů ničí dokonce i to, co zůstalo pod zemí, těžká technika rozjíždí příkopy z konce 15. století, aniž by to kohokoli odpovědného zajímalo, zvláštní.
Koneckonců, co se mi furt nelíbí? Na každé věci, je potřeba najít si nějaké pozitivum. Mohli například celý hrad vyhodit do povětří dynamitem. A udělali to? Neudělali!!! Tak vidíte, zjevné pozitivum. To jen já, kverulant a věčný fňukal, jim pořád nasazuju psí hlavu a kladu zbytečné otázky, které jsou zjevně nejasné jen mě. Například, proč stát beztrestně dovolí devastaci chráněné kulturní památky. Zjevně to nezajímá ani stát, ani místní úřady, ani místní lidi, ani nikoho jiného. Tak co se o to staráš vole, nedělej si kámo zbytečné problémy. Ještě tě někdo zažaluje, že lezeš na soukromý lesní pozemek a šíříš zlé pomluvy o lesním podniku. Koneckonců, takových středověkých krámů v lesích máme, ani na tom neutíráme prach. Koho to zajímá, že se navždycky ztratilo něco, co tu bylo celá staletí. Že se navždycky ztratily zbytkové informace o středověké památce, které už nikdo nikdy zpátky nepřilepí. Koho to zajímá, že díky rychlé devastaci památky, už časem ani nebude co zkoumat. Koho zajímá středověký hrad, dřevo je přednější. Kamením v lese, se lidi nezahřejou.
23.11.2023
Začal jsem dělat model hradu v programu Sketchup. Program je placený, ale má i free verze. Buď starou verzi číslo osm z dob, kdy to ještě patřilo pod Google, nebo 30 denní shareware, nebo verzi přístupnou online na netu. Problémy jsou tři.
1. O hradu mám minimum informací. Z hradu se nedochovalo téměř nic, kromě terénních nerovností. Chtěl bych to mít aspoň rámcově přesné a není se čeho chytit. I v nákresech hradu jsou rozdíly. Použil jsem jeden nákres hradu, ale po mé další osobní návštěvě hradu se ukázalo, že je to blbě. Tak to je radost. Celé znovu, když už jsem měl třetinu hotovou.
2. Terén se ve Sketchupu nedělá příliš dobře.
3. Jednotlivé verze Sketchup nejsou vzájemně kompatibilní a liší se funkcemi - co je v jedné, není v druhé a co udělám v jedné, v druhé nenačtu. Pokud se někdo ptá, proč si teda rovnou program nekoupím, jestli je mi líto té tisícovky, či kolik to stojí. Jo, kdyby tisíc, tak neváhám. Ale on stojí skoro 10 000kč.
Čím dále od jádra, tém méně je jasné, jak hrad vypadal. Například, kudy se vlastně vstupovalo do prvního předhradí? Možnosti jsou čtyři.
1. Ideální místo. Nejnižší poloha, jasné terénní stopy. Na nejnižším místě čela, je proti příkopu jasně vidět podélná prohlubeň, která se táhne až k jádru. Z jedné strany můžeme uvažovat o hrázkách po rozpadlé zdi, ale i z druhé strany je prohlubeň. Příkop nedává smysl, naco příkop na hraně svahu? Ten mělký dlouhý příkop, mohl být v terénu vybroušen povozy, které tudy po staletí jezdily. Místo se přímo nabízí, aby neslo bránu, lepší místo pro bránu tu není. Má to ale jedno velké ale. Přímo naproti této cesty, je za příkopem propast. Prostě tam není nic, co by tu cestu mohlo vynést do této výšky. Buď by tam musela být složitá konstrukce mostu, po které by cesta stoupala, nebo by se most přes příkop musel zalamovat a to se mi nezdá pravděpodobné. Na druhé straně prostě nic nenavazuje. Nejradši bych tu bránu dal sem, přímo to křičí, "tady je brána!!!", ale prostě nevymyslím, jak tam tu cestu navést. Některé rekonstrukce hradu, tu malují podélnou budovu. V zásadě je to možné, v čele mohla stát čtverhranná branská budova, od které mohla jít cesta nahoru k jádru. Každpodádně je tam dodnes vidět přibližně obdélná propadlina.
2. Tudy, kudy vede teď. Tedy, po tělesu valu, lehce to zalomit doleva a pak přes násyp v hradním příkopu.
3. Střední pahorek by teoreticky mohl skrývat zničenou bránu. Z tělesa vynášecího valu, by do ní teoreticky mohl vést most.
4. Mezi dvěma pahorky, které by teoreticky mohly nést trosky bašt, je snížená průrva, kde terén stoupá mírněji. Mohlo zde vést schodiště pro pěší.
5. Pokud stavitelé hradu nechtěli stavět nějaké krkolomné mostní či branské konstrukce, museli nějak přístupovou cestu vynést, do cca stejné výšky, ve které je povrch prvního nádvoří. Jediné místo které tomu odpovídá, je valové těleso ve druhém předhradí, za příkopem. Široký val přibližně půdorysu kruhové úseče, na svém vrcholu dodneška nese cestu, kterou se do jádra chodí.
6. Napadlo mě kdysi, proč je vlastně dolní val v zalomení tak rozšířený? Nemohla tam stát nějaká schodišťová budova, ze které by vedl mostek pro pěší do jádra, přes budovu v nejvyšší části prvního předhradí? Je to samozřejmě naprostá blbost, tak složitě by to nikdy nedělali, ale uvádím pro úplnost.
První předhradí má čelo nestejné výšky a jasně členité. Obsahuje dva pahorky, úplně vpravo v rohu nejvyšší, prostřední o něco nižší, mezi pahorky je průrva. V levém rohu je propadlina s podlouhlou strouhou směrem k jádru. Na rekonstrukcích se to maluje obvykle rovné, ale mám tušení, že je to blbě a že tam mohlo něco stát. Čistě teoreticky, nemohlo to být třeba takhle?
Jasně že mám ten model blbě, bohužel jsem ho začal dělat podle jednoho ze dvou plánků a přesnější byl ten druhý. Parkán kolem jádra takhle napojený nebyl.
Tak co třeba takhle?
23.11.2023
Je obrovská škoda, že hrad nestál nikomu za archeo průzkum, aby se aspoň objasnil půdorys, než ho lesní podnik úplně zničí. Pozor, tím neříkám, že tam má jít kopat nějaký amatér. To co amatérsky vykopete, je předem odsouzeno k zániku. Důkaz?
Hmotové rekonstrukce a plány.
Nejnovější model hradu včetně posledních zjištění, autor Radim Vrla. Převzato z facebook skupiny Český Středověk.
Nejpřesnější a nejnovější poslední plán hradu, autor Radim Vrla, převzato z knihy Na hradech a tvrzích , kterou sepsali a vydali žáci a přátelé historika Miroslava Plačka, k jeho 75. narozeninám. Knihu vlastním, neodolal jsem a plánek naskenoval. V případě porušení autorských práv, na výzvu zase odstraním.
Model hradu, autor Karel Světlík.
Autor: nedávno zesnulý architekt Pavel Šimeček, převzato z cedule u hradu.
Autor Jiří Kohoutek, převzato z PDF Geneze a vývoj hradní architektury jihovýchodní Moravy ve 12.—15. století, na zdroj odkazuji.
Autor Miroslav Plaček, převzato z PDF o hradě Střílky, na zdroj odkazuji.
Jádro hradu.
V čele jádra hradu stála necelé 4 metry silná a cca 20 metrů dlouhá štítová hradba. Výška této hradby není jasná, mohlo to být cokoli od 4 do 16 metrů, pokud počítáme poměr síly zdi k výšce zdi 1:1 - 1:4. Odhadněme že mohla mít standartní výšku asi 8-10 metrů. V západním nároží čela hradu stála kulatá věž, se zdmi asi 2.4 metru silnými (měřil jsem osobně). Věž nevystupovala z obvodu hradního jádra, právě naopak, byla jakoby přistavěna ke štítově hradbě zezadu, takže věž zčásti na štítové hradbě stála. Věž měla za úkol nejpíše střežit stoupající přístupovou cestu, která tudy (snad) vedla podél boku hradu. Výška věže mohla být nejvýše snad 12-24 metrů, pokud počítáme poměr síly zdí k výšce 1:5 až 1:10, ale spíše méně. Počítejme, že štítová hradba mohla mít výšku asi 8 metrů a věž asi 12 - jsou to ovšem jen dohady. Ve věži byla dutina, asi 3 metry široká, známá hladomorna. Od věže svah klesá k možné cestě a u této cesty se dodneška dochovala hluboká jáma neznámého určení. Je docela možné, že to byla hradní cisterna, nebo snad i studna. Hradní palác se nedochoval. Ještě v roce 1968 stála nádvorní zeď paláce s portálem v přízemí a dvěma okny nad sebou, ale byla zničena při lesní těžbě. Po paláci nezbyly ani základy a bez archeologického průzkumu se nedá říct ani to, kolik měl prostor, kde byly příčky a jak byl dlouhý. Na hradě se v roce 1486 uvádí kaple i s knězem. Musela to být větší budova, nebo aspoň místnost v paláci, ale neví se kde stála. V přední i zadní části jádra, se dochovaly jasné stopy po parkánové zdi. V případě zadní parkánové zdi je vzadu dokonce srovnaná plocha, obkružující zezadu jádro. Tento terénní schod se postupně vytrácí na bocích jádra. Je docela možné, že tento parkán těsně obtáčel jádro celé. Ale je i možné, že byl jen vepředu a vzadu a boky jádra nechránil, jak je to nakresleno na rekonstrukcích. Bez archeo průzkumu, těžko říct. Moje pokusy o rekonstrukce hradu Střílky v Minecraftu, jsou pouze hypotetické a nelze z nich cokoli vyvozovat. Jedná se o velmi hrubý a nepřesný model, který si nedělá nároky na dokonalost.
Poslední nadzemní zbytky hradu. Uprostřed zbytek 4 metry silné štítové zdi, vlevo střep kulaté věže. Zeď pochází snad už ze 13. století, věž byla přistavěna dodatečně při některé z přestaveb hradu, nejpozději do poloviny 14. století. Na některých rekonstrukcích hradu, se maluje vstup přímo proti svahu. Ačkoli středověká řešení bývají často velmi krkolomná a v 15.-16. století byla většinou opuštěna a nahrazena pohodlnějšími vstupy, tu se mi zdá, že tak strmě stoupající most, by ani ve středověku nemohl dobře fungovat. Myslím, že cesta do jádra vedla od začátku tudy, kudy vede dodnes, podél severního boku jádra, mírně stoupajícím terénem.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v programu Sketchup.
Pohled na zbyteček štítové hradby, zespoda.
Kamenná suť v příkopě pod jádrem hradu.
Poměrně záhadná věc. Malá místnůstka odhalená amatérským výkopem. Od té doby už bohužel stačila silně zvětrat. Délka ne větší než tři metry, přibližně uprostřed jádra hradu, na jeho jižním okraji. Zídka je v ruinózním stavu, nic moc se z ní nedá zjistit, kromě tloušťky, cca 1,2 metru. Všimněme si hlavně, jak kořeny stromů rozrušují a ničí i to, co zůstalo pod zemí.
Postupně obcházím hrad kolem dokola, po koruně hradního valu. Tady jsem už v zadní části.
Pohled ze štítové zdi na jižní bok hradu, ale není moc vidět kvůli stromům.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v programu Sketchup.
Pohled trochu dolů, na hradní val porostlý stromy.
Stejný val, trochu víc k zadní části hradu.
Pohled ze štítové hradby na krajinu za hradem.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v programu Sketchup.
Pohled zezadu na štítovou hradbu a věž.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu a programu Sketchup.
Pohled z prvního předhradí k jádru, pravděpodobně cesta k bráně jádra.
A jak mohlo místo vypadat v Minecraftu a programu Sketchup.
Pohled z cesty na střep věže v jádře.
Pohled na poslední zbytek kulaté věže v nároží hradního jádra.
V její dolní části ještě vidíme poslední zbyteček lícování, i s vyrovnáváním vrstvy placatými kameny.
Pohled ze štítové hradby v čele jádra hradu, na boční terénní stupeň, kterým nejspíše stoupala cesta k jádru. Je tam dodneška vidět hluboká jáma, snad zbytek cisterny. Je docela možné, že z věže vybíhala hradba, která uzavírala cestu stoupající k jádru. Ovšem je to jen asi.
Proč má někdo zapotřebí stavět na středověké památce pyramidky z kamení, asi nikdy nepochopím.
Napojení věže na štítovou hradbu.
První předhradí.
První předhradí, bylo téměř určitě chráněné kamennou hradbou. U vstupu na toto předhradí se dochovaly nepatrné náznaky líce kamenné zdi, aspoň doufám, že to byla zeď. Před předhradím je vykopán asi 10 metrů hluboký příkop, který je ale u vstupu buď částečně zasypán, nebo možná nebyl dokončen, anebo tam byl schválně ponechán jakýsi terénní most, nebo se jedná o rozesuté trosky hradby, které tu příkop uzavírala. Čelní strana prvního předhradí je členitá, přibližně uprostřed má něco jako sesuv, prostě hluboký snížený vryp. Po obou stranách tohoto vrypu jsou zvýšené pahorky, které můžou ukrývat trosky bašt. Na některých rekonstrukcích hradu, po stranách toho terénního vrypu kreslí bašty. Myslel jsem si, že by tím vrypem mohla vést cesta do hradu. Že by přístupová cesta obcházela druhé předhradí zboku, procházela příkopem a pak vstupovala po nějakém schodišti do prvního předhradí.. Druhá možnost kudy mohla vést cesta, je zvýšenou částí 2. předhradí, mostem přes příkop do 1. předhradí. Třetí možnost je, že cesta vcházela do předhradí úplně na severu, protože se tam v prvním předhradí dochoval mělký podlouhlý vryp. Na některých rekonstrukcích se tu kreslí podlouhlá budova. Vyloučeno to není, ale myslím, že pravděpodobnější je, že se jednalo o koridor, kudy mohla vést cesta. První předhradí pokračuje stoupající zužující se cestičkou pod věží jádra, kolem (snad) cisterny a stoupá nahoru, k zadní části jádra hradu, kde byla brána. Neví se přesně kde, musel by pomoct archeologický průzkum. Hrad žil nejméně 250 let a známe z jiných hradů, že se přístupová cesta a komunikační schema změnily od základu i několikrát, aby to odpovídalo soudobým poznatkům vojenství.
Možné řešení prvního předhradí v Minecraftu, i s hypotetickými baráčky hradních služebníků.
Pohled z 2. předhradí, na čelo 1. předhradí. V pozadí jádro hradu. Mezi předhradími je mohutný příkop, který je tady ale jaksi zavalený, nebo snad nedokončený? Nedokončit hradní příkop nedává logiku. To se dělo jen u hradů, které byly opuštěny v průběhu stavby - ano, i takové příklady známe. Spíš si myslím, že po opuštění hradu se sedláci museli do hradu někudy dostávat, aby ho mohli bourat. A tak část příkopu zasypali. Víc by se vědělo po archeo průzkumu. Kdyby pod tímto terénním můstkem byla rostlá skála, byl by nedokončený. Kdyby tam byl jen násyp, jednalo by se o druhotný zával.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu a programu Sketchup.
Pohled na skálu 1. předhradí, zboku. Tohle předhradí rozhodně muselo vzniknout brzo, snad už ve 13, nejpozději ve 14. století. Vidíme na něm úpornou snahu se co nejvíc terénem oddělit od okolí, aby byl hrad jako nedostupný ostrov. To ještě nebylo jako v 15.-16. století, kdy střeleckou baštu klidně postavili na rovině pod skálou, alá nedaleký Cimburk.
Pohled ze dna příkopu, na 1. předhradí. Všimněme si, že asi uprostřed je prohlubeň, jakoby se tam něco uvezlo, nebo jakoby tam kdysi vedlo schodiště. Bez průzkumu se nedá říct, jak čelo předhradí vypadalo a díky pokračující devastaci hradu lesním podnikem, se postupně ztrácejí další informace.
Pohled na stejnou věc, víc zdola. Ačkoli jsem si tam vyšlápnul v únoru a doufal jsem, že vegetace bude spálená mrazem, keře bohužel vydržely. O místním trní a nepříjemně vlezlých plodech rostliny, zvané lidově "vlk" bych mohl vyprávět.
Snad zbytek kamenné zdi, chránící 1. předhradí.
Pohled na pravděpodobnou přístupovou cestu do jádra hradu. Bráno odzadu, někde za zády mám zbytky brány do jádra.
Pohled z jádra na 1. předhradí.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu.
Severní strana prvního předhradí, má na boku mělký příkop, který se táhne až nahoru k jádru. Mám silné podezření, že se jedná o vyježděné koleje přístupové cesty. Ovšem jak to navazovalo na druhé předhradí, nemám tušení.
Geodata, reliéf terénu hradního areálu. Dodal jsem tam šipky, jak si myslím, že by mohla teoreticky a bez záruky, procházet příjezdová cesta. Ono se to nabízí, - nicméně. Kamení hradu se někam ztratit muselo a hrad byl rozebírán staletí. Terén čela prvního předhradí je značně členitý a mám takové tušení, že tam mohly klidně stát bašty, brána, bůhvíco. Cesta kterou jsem vyznačil, může být druhotně vzniklá recentní cesta, kterou tam vyjezdili sedláci, odvážející z hradu kámen. Původní brána do prvního předhradí mohla vést více vpravo, tam kde je dodneška vidět prohlubeň a do jádra se mohla přes první nádvoří stáčet. To samé platí pro hliněnou rampu, kterou se dneska návštěvník dostává do samotného jádra. Dřívější cesta se klidně mohla obtáčet kolem jádra až někam dozadu a vstupovat do nej ostrou zatáčkou, možná i jen bránou pro pěší. Bez průzkumu hradu, jen tápeme a nevíme.
Druhé předhradí.
Druhé předhradí neobsahuje ani stopu po kamenných zdech. Ačkoli má téměř čtvercový, pravidelný tvar, je výškově členěné, jakoby obsahovalo několik částí s různou důležitostí. Na jižní straně je vysoké, chráněné ještě příkopem a valem a tvoří jakýsi vstupní most či koridor ke vstupu do 1. předhradí a dále do jádra. V čele pak obsahuje malý skalnatý pahorek, který mohl nést nějakou stavbu vedle brány. Celé mi to připomíná dvě písmena L, vložená proti sobě do čtverce, přitom jedno L je výrazně vyšší a lépe opevněné, kdežto druhé L je nižší a to ještě členěné na tři terasy, které klesají směrem k jádru. Bez archeoprůzkumu, který by na Střílkách byl žádoucí, než ho lesní podnik definitivně zničí (a pokouší se o to opravdu statečně), nemůžeme říct nic. Ta vyšší část mohla teoreticky obsahovat nějakou průjezdní obrannou stavbu. Nižší L bylo rozděleno na několik částí. V čele stálo opět něco obranného, z logiky věci nejspíše hradba, napojená na skalnatý pahorek v čele. Za tím byla obdélná prohlubeň, která mohla být pozůstatkem velké budovy, nebo možná nádvoříčkem. Pak je příkop, který dodnes viditelně obsahuje přitesanou skálu, která nejspíše nesla zídku či hradbu, uzavírající příkop zboku. To celé bylo navíc ještě z vnější strany chráněno okružním valem, nejspíše s parkánovou zídkou, která obtáčela kolem dokola celý hrad. Před druhým předhradím prochází mělkým příkopem cesta. Dneska tato lesní cesta prochází hradem a dělí ho na dvě půlky, ale není jisté, že to tak bylo i předtím. Tvůrci rekonstrukcí obvykle malují přístupovou cestu do hradu ze severu, ačkoli je tam kopec celkem strmý. Já jsem po té cestě šel a nechtěl bych být koněm v povoze, který by tudy táhl náklad. Netvrdím že je to nemožné, jen mi to přijde nepraktické, když z jižní strany vede sice delší, ale mnohem méně strmá cesta, proti které se hrad vymezoval mohutným valem. Kdybych byl hradní pán, asi bych si zvolil dlouhou, ale mírnou jižní cestu, která obtáčí hradní kopec. Ačkoli dneska nevíme, kudy vedly cesty před 800 lety, když byl hrad založen, takže jsou to jen dohady.
Hypotetické, ale v podstatě možné, řešení druhého předhradí.
Pohled z prostřední terasy 2. předhradí, do hradního příkopu.
Pohled z druhého předhradí na první předhradí a jádro hradu. Po pravé ruce je valové těleso, po kterém dneska vede přístupová cesta. Stojím na něčem, co by mohlo být pozůstatkem budovy. Je to prostřední terasa, mezi zvýšeným čelem hradu které mám za zády a sníženým příkopem vepředu.
Pohled z boku na valové těleso, které vynáší přístupovou cestu do prvního předhradí a jádra.
Pohled do hradního příkopu. Uschlá vegetace zakrývá skálu, které pravděpodobně nesla zeď uzavírající příkop před nezvanými hosty.
Zoom na skálu, která snad kdysi nesla obezdění hradního příkopu.
Pohled z příkopu 1. předhradí, směrem ke 2. předhradí. Vidíme tam skrz vegetaci prosvítat cestičku, kterou se dnes do hradu chodí. A taky boční stěnu 2. předhradí. Vidíme, že 2. předhradí je šoupnuté dost bokem k severu.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu.
Na dně hradního příkopu. Po levé ruce mám 2. předhradí, před sebou mám 1. předhradí, vpravo je na fotce zvýšená a zesílená část hradního valu, bohužel porostlá stromky. To jako vážně? Sázet stromy přímo na vrcholku středověkého valu? Všimněme si úzké mezery mezi valem a 2. předhradím. Tudy by se povoz těžko dostával. Na některých rekonstrukcích se právě tady maluje cesta do hradu. Nějak se tam lidi samozřejmě dostávat museli, ale viděl bych to maximálně na branku v plotu, kudy stráže chodily krmit psy.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu.
Vidíme před sebou první valy hradu a přístupovou cestu po které jdeme od severu. Všimněme si, že valy jsou výškově odstupňované, blíže k nám jsou nižší a za nimi je val vyšší.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu.
Vepředu je 2. předhradí beze stop zdiva. Vlevo je pahorek, na kterém podle mě snad mohlo něco stát a chránit vstup.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu.
Pohled na čelo 2. předhradí. Opět si všimněme, že 2. předhradí má jakoby dva výškové stupně. Vlevo je úroveň podstatně níž, než vpravo. Vysvětluju si to tak, že ta vyšší část nesla nějakou průchozí stavbu a ta nižší část mohla být jen nebráněným parkánem, nesoucím nějakou palisádu, nebo plot, nebo roubenou stěnu.
A jak mohlo dané místo přibližně vypadat v Minecraftu.
Vedle zvýšené vstupní části 2. předhradí, je prohlubeň, opevněná výrazně nižšími valy. Mírně se sklání do hradního příkopu mezi 1. a 2. předhradím. Co tam kdysi bylo, je mi upřímně záhadou. Na obyč parkán je to moc široké, na pořádné nádvoří zase moc úzké a svažité. Archeo průzkum by tu byl více než žádoucí.
Předsunutá bašta.
Nad hradem se zdvihá strmý skalnatý vrcholek, který hradní jádro převyšuje skoro o 15 metrů (cca 30 metrů ze dna příkopu) a je asi o 100 metrů dál od čela 2. předhradí. Tento pahorek se přímo nabízel pro postavení předsunuté bašty, k čemu došlo někdo v 2. polovině 15. století, snad po dobytí hradu maďary. Pahorek je spojen příkopy a valy s hradem a před pahorkem samotným je val a příkop dokonce zdvojený. Na pahorku jsem byl a zase jsem se pěkně vytočil při pohledu na zkázu, kterou hrad pravidelně zásobuje lesní podnik. Pahorek je pěkně strmý a vysoký, i když stojí vlastně na okraji větší plošiny a je pohodlně ostřelovatelný z několika stran. Na vrcholu pahorku dnes není ani stopy po nějaké stavbě, ale dříve tam údajně pozorovali množství kamenné sutě, takže je možné, že tam stála kamenná bašta pro palné zbraně. Téměř celý hrad je dodnes kolem dokola obtočen valem a příkopem, který na svém vrcholu nesl parkánovou zídku. Příkop a val má nestejnou výšku a šířku. Tam kde bylo potřeba, je mohutný a široký. Jinde je docela nízký, jen asi 3 metry. Vyjímečně, tam kde je svah dostatečně strmý, není příkop a val vykopán vůbec a stála tam asi jen parkánová zídka. Tento val, příkop a parkánová zídka, obtáčející celý hrad, téměř určitě nebyly z kamene a určitě nebyly bráněné. Měly za úkol zbrzdit nepřítele a zpomalit ho, aby se hradní posádka stihla obléct a obsadit hradby. Kromě toho v parkánu pobíhali hlídací psi, kteří štěkotem upozorňovali, pokud se někdo pokusil do parkánu vlézt. Bylo nemyslitelné, aby hradní posádka bránila tak dlouhatananánské hradby po celém obvodě hradu. Pro základní obranu se počítalo asi s jedním vojákem na zhruba 5 metrů hradeb. Víme to tak, že na některých hradech se dochovaly schránky na osobní věci vojáků, zabudované přímo v cimbuří. Ty skříňky jsou o něco více než 5 metrů od sebe. Protože celý hrad Střílky má na délku asi 250 metrů, museli byste obsadit jeho vnější hradby odhadem asi 120 vojáky. Ke hradnímu panství patřily všeho všudy dvě vesnice a městečko. Tolik lidí si pán prostě nemohl dovolit vydržovat. Ve skutečnosti se hrad skládal z několika menších samostatně bránitelných pevnůstek, které se vzájemně podporovaly palbou. Val a parkánová zídka měly nejspíše jen umožnit přesuny vojáků a zásobování mezi pevnůstkami, bez nutnosti vystavovat se nepřátelské palbě. Velmi podobný systém byl třeba i na hradě Kalich. Je škoda, že o hradě Střílky toho víme tak málo, protože jeho opevnění je velmi zajímavé a v tomto kraji i neobvyklé.
Vyšplhal jsem se na předsunutou baštu v samém čele hradu a naskytl se mi smutný pohled. Lesní podnik se opět předvedl. Příkopy a valy z 15. století, rozježděné těžkou lesní technikou. Dívám se přímo dopředu, před čelo celého hradu.
Vůbec první obranná linie hradu, nižší val ze dvou, které chránily předsunutou baštu, v podstatě pod koly lesní techniky přestal existovat.
Vpravo je rovná pláň, která se pak sklání dolů ke hradu, k cestě po které jsem přišel.
Pohled zepředu na pahorek, na kterém stála předsunutá bašta z 2. poloviny 15. století.
Historická památka a lesní těžba, prostě NEJDOU DOHROMADY. Traktorista byl asi naštvaný, co to má pod koly za blbé jámy, jestli by nebylo lepší to buldozerem srovnat, hned by se líp hospodařilo. Proč vlastně na státem chráněné historické památce lesní podnik sází a těží dřevo? Vysvětlete mi to někdo jako tříletému dítěti, PROČ?
Pohled na pahorek s bývalou předsunutou baštou zboku. Pahorek je obtočen valem a příkopem, zepředu dokonce zdvojeným. Vydrželo to 500 let, ale myslím, že pokud bude lesní podnik pokračovat v devastaci hradu podobným tempem, už to dlouho nevydrží. Barbarství a tupost světem vládne.
Pohled na kopec s bývalou předsunutou baštou zezdola. Zdá se mi, že v jednom místě je vidět přitesaná cesta z kamene. Ale možná tam jen řádila všemocná matka příroda.
Ze severní strany je kopeček chráněn strmou skálou.
Stará vyobrazení.
Na obrázku vidíme terénní reliéf hradního kopce i s příkopy a valy, včetně předsunuté bašty na kopci. Trochu vidíme i cesty vedoucí ke hradu a obtáčející hradní kopec. Převzato ze stránek analýzy výškopisu. Poskytuje nejen přesné mapy terénu, ale i výpočty dohledu z určitého místa. Jde zjistit, kam až dohlédly stráže z věže, jestli někdo mohl vidět na určité místo, jestli mohl autor veduty skutečně vidět na obzoru hradní zříceninu atd.
Fotky posledních zbytků hradního paláce. Datum vzniku: 01.10.1972 Autor originálu: Secký Jindřich, (1933-) Převzato ze stránek iispp.npu.cz. U obrázku uvádím původ, neužívám je komerčně, nezpracovávám je. Jak tak koukám, jediné co vidím, jsou dva otvory ve zdi, pravděpodobně po trámech samonosného lešení. Jinak tam nevidím žádné stopy po otvorech stropu. Taky se mi zdá, jakoby byla hradba nahoře zvyšovaná, zeď je jakoby z menších kamínků, ale je taky možné, že je to jen důsledek chátrání.
Datum vzniku 1928 Autor originálu: Svoboda Karel 1896-1954.
Evidenční list kulturní památky.
Fotka z PDF o hradě, autor M Plaček. Segmentový portál do přízemí hradního paláce. Jednoduchý portál bez kamenické výzdoby. Dneska zničeno do základů. Podle komentáře uživatele Edík na hrady.cz, cituji: "Před lety byla skutečně k vidění asi dvoupatrová jižní stěna obdélného paláce, s průrvou ve zdivu až téměř k zemi, v jejíž levé části při pohledu z jádra byl při zemi zachovalý jediný okenní otvor (nebo vstup?) s neporušeným obloukovým překladem." Tahle informace samozřejmě chtěla trochu upřesnit. Jsou myšlena dvě patra, nebo dvě podlaží? Protože uváděných 7 metrů výšky, by znamenalo jen dvě podlaží. Díky poznatkům a obrázkům Radima Vrly dneska víme, že se skutečně jednalo o přízemí, plus dvě patra - tedy tři podlaží. Kromě toho, v pohledu ze středu jádra (od jiho-západu), je ten vstupní portál do přízemí paláce VPRAVO, ne vlevo.
Jediná fotka hradu, kterou jsem dokázal sehnat. Sken z knihy Vlastivěda Moravská - Zdounecký okres, autor František Vácslav Peřinka, která vyšla v roce 1910. Stále je k dostání v online knihkupectví GARN Brno. Autorem či majitelem fotky je podle stále čitelného podpisu snad F. Slovák. Fotografie je strašné kvality, ale lepší jsem nesehnal. Vidíme na ní nádvorní stěnu paláce se dvěma okny nad sebou. Pro srovnání mé foto.
Fotka z PDF o hradě, autor M Plaček. Opět návorní zeď hradního paláce, z bývalého vnitřku. Všimněme si zejména stromů, které rostou hned u zdí. Lesní podnik hrad postupně srovnal do základů - a těžba dřeva bohužel stále pokračuje.
Pohlednice, dokonce s čitelným textem i podpisy. Snad mě EU nezavře za porušení GDPR. Na malém obrázku vidíme opět (snad) nádvorní stěnu paláce se dvěma otvory nad sebou. Terén si umělec nejspíše vymyslel.
Povinnosti vlastníka, mimo jiné: Být všestranně nápomocen při ochraně památky, vlastním nákladem pečovat o památku a udržovat ji v dobrém stavu, neprodleně hlásit poškození památky, neškodit památce, atd. Dovolte, abych se zasmál. Současný vlastník totiž dělá přesný opak. Soustavně ničí a poškozuje památku sázením a těžbou dřeva přímo na hradních zdech a nádvořích a rozjíždí příkopy těžkou technikou.
Kudy na hrad.
A teď, kudy na hrad. Zaparkujeme na širokém náměstíčku ve městečku Střílky. Přímo před námi po levé straně trochu prosvítá místní zámek, ale je nepřístupný, v soukromém vlastnictví, mají ho nějací indičtí jogíni. Ty Střílky je zajímavé město, které jakoby se zaměřovalo na prazvláštní aspekty života. Mají tu nesmírně cenný barokní - hřbitov (!!!?), vedle zámku výchovný ústav pro mládež (pasťák?), v zámku meditují jogíni a na kopci hrad, o kterém nikdo neví. No nenavštivte to! A to se vyplatí!
EDIT: 05.09.2022 - zjistil jsem, že nejjednodušší přístup na hrad, je vlastně z motorestu Samota. Stačí přejít most přes silnici a jít po modré. Asi po třech km je odbočka doprava, jedna k jižnímu boku hradu Střílky, pak další odbočka k předsunuté baště. Kdybyste pokračovali dál po modré a na rozcestí u Zeleného Obrázku odbočili doleva na zelenou značku, pak šli pěkně z kopečka po lesní asfaltce (úplně ideál pro kola, jen musíte mít dobré brzdy), dojdete na silnici mezi osadou Stupava a hradem Cimburk.
Vyrazíme vzhůru ulicí ke kostelu, projdeme mezi kostelem a hřbitovem, po silnici stále rovně za nosem.
Kostel samotný je z 18. století, celkem nezajímavý.
Cesta obcí je asi kilometr dlouhá, pokud máte odvahu dát auto někam blíž, klidně můžete, ale já jsem nic bližšího k zaparkování nenašel, leda u hřbitova před kostelem.
Tudy sejdeme ze silnice a zabočíme k lesu po polní cestě. EDIT: Chaloupka dneska vypadá zbouraně, stromy stále stojí.
Hned těsně za odbočkou ze silnice, doprava, stále po polní cestě. Vlevo řádili lesní dělníci, nevšímáme si.
Asi 50 metrů za předchozí fotkou, stále doprava. Kopec vypadá mírnější, ale ono se to změní. Doleva je prudký svah, tudy ne.
Stále rovně za nosem, kopec není zrovna mírný.
Na téhle křižovatce lesních cestiček, co prosvítá za stromem, opět doprava. Zatím to bylo celkem lehké, co? Pořád doprava.
A teď, pozor změna. Jen asi 20 metrů za předchozí odbočkou, tentokrát DOLEVA. Útěchou nám budiž, že kdyby tu nebyly stromy a hrad nebyl tak silně zničený, už bysme ho po levé ruce viděli.
Dojdeme-li k této ceduli, máme v podstatě vyhráno, už stojíme pod hradním pahorkem. Na hradě jsem byl 2x, jednou na podzim 2019 a podruhé v zimě 2020, proto budou některé fotky se zelení a jiné bez.
Cesta vlevo vede pod hradní kopec a oklikou kolem dokola něj. Dá se tudy dojít ke hradu z opačné strany. Po cestě je studánka. Cesta vpravo vede přímo na hrad, ale je to trochu víc do kopce.
Historie.
Z větší části převzato z Vlastivěda Moravská, autor František Vácslav Peřinka.
1261 se píše po Střílkách kastelán hradu Brumov, Smil ze Střílek, jeden z předků pozdějšího rodu pánů z Kunštátu. Založil mimo jiné i klášter Vizovice, tzv. Smilheim.
1263 se v listině kláštera Velehrad podepisuje jako svědek Petr Puklice ze Střílek (de Strelek - listina byla pochopitelně psána latinsky)
1321 Jindřich z Lipé mladší zapisuje na Střílkách své ženě Anežce z Blankenheimu věno 3000 kop grošů.
1358 Ctibor z Cimburka prodává (více méně proti své vůli) panství Střílky a Cimburk za 3600 kop grošů markraběti Janu Jindřichu s podmínkou, že markrabí zaplatí dluhy, které na panství váznou.
1406 Hrad dostal lénem od markrabího Jošta šlechtic Vznata Hecht z Rosic a měl toho roku soudní spor s některými okolními nižšími šlechtici, kvůli dluhům a loupežím.
1409 Vznata z Rosic se rozdělil o hrad se svým bratrem Joštem.
1418 Hrad drží Hechtův syn Hynek, společně se strýcem Joštem.
1437 Hrad drží Jošt Hecht z Rosic, neví se přesně zda Hynkův strýc, nebo stejnojmenný syn. Toho roku se soudí se zástavním držitelem Cimburku Štěpánem z Vartnova, kvůli loupežnému vpádu na střílecké území.
1447 Václav Hecht z Rosic se soudí se stejným zástavním držitelem Cimburku Štěpánem z Vartnova, kvůli dalšímu loupežnému vpádu na střílecké území. A že se nechce dohodnout o hranice, ačkoli mu to bylo nařízeno králem Albrechtem. Kdyby někdo nevěděl kdo to je Albrecht - habsburk, rakouský vévoda, úhlavní nepřítel husitů, dědic lucemburků. V husitském městečku Kyjov nechal po jeho dobytí popravit 50 měšťanů. V podstatě tím vybil většinu městečka. S tímhle pánem nebyly žerty, ostatně jako se všemi habsburky.
1460 Po Hechtech dědí Střílky díky sňatku bohatý a mocný rod Lichtenburků, pánů na Bítově a Cornštejně. Hrad drží Hynek z Bítova.
1464 Od panství je exekučně oddělena ves Brankovice, (větě moc nerozumím) snad ve prospěch Velehradského opata Štěpána.
1464 Štěpán z Cornštejna a Střílek, se píše po hradě.
1480 Střílky drží páni z Ojnic, po hradě se píše Jan starší z Ojnic.
1481 Po hradě se píšou bratři Jiřík a Aleš z Ojnic
1482 Po hradě se píše Jan mladší z Ojnic
1486 Nákup panství Střílky pány z Ojnic, je s několikaletým zpožděním vložen do zemských desk. Majiteli hradu se stávají Jan starší z Ojnic, jeho strýcové Jiřík a Aleš, i syn Jana staršího - Tas z Ojnic. Soupis majetku panství je: městečko Střílky s kostelem, ves Brankovice s kostelem, ves Malenky, zaniklé obce Olšovec, Strabišov a Lněník, část vsí Žeravice a Hruškovice, pustý rybník na Stupavě, mlýn v Čermákovicích, kaplanství u kaple na hradě Střílky. Je to první písemná zmínka o hradní kapli, ať už v hradním areálu ležela kdekoli.
1511 Páni z Ojnic získávají Bučovice a přesidlují tam. Hrad je pravděpodobně opuštěn a cíleně zdemolován.
1539 Umírá Anna z Ojnic a její manžel Václav z Boskovic dědí Střílky a Bučovice
1542 Václav z Boskovic připisuje své ženě Marii Žabkové z Limberka (Žabkové z Limberka sídlili na bývalém klášterním hradě Dolní Kounice), věno 2500 kop na pustém hradě Střílky, městečku Střílky, vsích Brankovice, Malenky, Kožišice a Letošov. Je to první písemná zmínka o tom, že hrad je opuštěný a ve zříceninách.
Okolí hradu.
Střílky pod kopcem nejsou vůbec vidět, zakrývají je stromy. Mimochodem, slovo Střílky, je možná zdrobnělina od slova Střelice. Blíže vpravo jsou Zástřizly - kdysi kolébka velmi bohatého rodu, dále uprostřed Chvalnov-Lísky. Koukám téměř přesně na sever.
Severozápad, vlevo stoupá kopec k předsunuté baště.
Koukám přibližně na jih, na podzimní Chřibské lesy.
Odkazy a zdroje:
dokument v PDF o hradě Střílky
cs.wikipedia
hrady.cz
hrady-zriceniny.cz
ohradech.eu
agartha.cz
idnes.cz/cestovani
soupispamatek.com/okres_kromeriz
obecstrilky.cz
puffinus.cz
frypatuv.blogspot